Ničení přírody
Další témata
Esej
Miroslav Patrik: Oni mají dálnici, my zase pravdu
Ostudné peripetie selhání demokratického režimu při schvalování dálnice D8 upadají v zapomnění. A nakonec jsou paradoxně jakoby všichni spokojeni: jedni mají svou dálnici a druzí zase pravdu.
Komentář
Jiří Guth: Hygienik a antikomunistka
Ministři ODS a hejtmani z ČSSD opanovali výroční dvacátý ropácký žebříček, vyznamenali se i selhavší státní úředníci. Jako mimořádně výnosná „farma“ zelených perel se ukázal dvaadvacátý kongres Občanské demokratické strany.
Glosa
Ropák 2011: Jan Stráský - kozel šumavským zahradníkem
Laureátem Ropáka i Zelené perly za letošní rok se stal ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský, který na své špatné pověsti pilně pracoval celý rok a prakticky nevynechal jedinou příležitost, aby si svoje šance pojistil. Jeho činy přibližuje Jan Miessler.
Glosa
Ropák 2010: Pavel Drobil - první exemplář za mřížemi?
Glosa Jakuba Patočky k prozatím poslednímu ve sbírce ropáků: Kromě klece či cely se před Pavlem Drobilem otevírají i jiné vyhlídky. Například Pražský hrad. Vrchním ideologem ODS se přece nestal pro nic za nic.
Glosa
Ropák 2009: Vladimír Tošovský - ideální ministr nebo fachidiot?
V roce 2009 se Ropákem stal Vladimír Tošovský. Jeho zásluhy připomíná Jiří Tutter, který byl v době jeho působení ve vládě výkonným ředitelem Greenpeace ČR.
Glosa
Ropák 2007: Jiří Hodač - náměstek pro špinavou práci
V roce 2007 se Ropákem stal Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy. Jeho činy připomíná Věra Jakubková, která v době, kdy působil, byla poslankyní za SZ.
Glosa
Ropák 2006: Martin Říman - významný český antienvironmentalista
V roce 2006 se Ropákem stal Martin Říman, jehož nepopiratelné zásluhy v boji proti životnímu prostředí připomíná sociolog Jan Keller.
Glosa
Ropák 2005: Vlastimil Aubrecht - jeho duch kráčí dál
V roce 2005 se Ropákem stal Vlastmil Aubrecht, na kterého vzpomíná vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Glosa
Ropák 2004: Martin Pecina - sociální? demokrat?
V roce 2004 se Ropákem stal Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který hájil zájmy důlních společností. Jeho činy připomíná Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA.
Glosa
Ropák 2003: Jaromír Schling - zrušte ministerstvo životního prostředí
V roce 2003 se Ropákem stal Jaromír Schling, který proti životnímu prostředí bojoval v době opoziční smlouvy jako poslanec, ale i jako ministr dopravy a spojů v letech 2000-2002. Důvody jeho jmenování připomíná ekonom Jan Zeman.
Glosa
Ropák 2002: Pavel Švarc - dioxinové kachny aneb toxik, toxik ueber alles
V roce 2002 získal Ropáka předseda představenstva Labem zaplavené chemičky Spolana Neratovice – Pavel Švarc. Četné důvody jmenování připomíná Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.
Glosa
Ropák 2001: Miroslav Beneš - technokrat (bez urážky)
V roce 2001 se Ropákem stal Miroslav Beneš, primátor Českých Budějovic, později člen dozorčí rady Severočeských dolů. Jeho význam připomíná ekolog Jiří Guth.
Glosa
Ropák 2000: Josef Běle - stranický dozorce
V roce 2000 se Ropákem stal tehdejší náměstek ministra životního prostředí Josef Běle. Vzpomíná na něj Miroslav Patrik, ekologický aktivista, předseda Dětí Země a bývalý vedoucí kampaně „Alternativa k dálnici do Drážďan existuje“.
Sloupek
Alena Zemančíková: Bořeň
Je nepřijatelné a nemorální říkat, že něco někde musíme zničit, abychom se jinde měli dobře. Slyšíme-li takovou rétoriku, je třeba mít se na pozoru.
Glosa
Ropák 1997: Stanislav Novotný - vodohospodářský technokrat
V roce 1997 se stal Ropákem tehdejší generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Stanislav Novotný. Jeho přístup k přírodě a činy v této oblasti hodnotí vodohospodář Václav Čermák.
Glosa
Ropák 1996: Josef Kupec - další ekologický odborník
V roce 1996 se ropákem stal Josef Kupec, který toho měl na svědomí vícero. Argumenty pro jmenování s odstupem let probírá a posuzuje zoolog a ekolog Karel Hudec.
Glosa
Ropák 1995: František Malý - Český kras a výstavba cementárny
V roce 1995 se ropákem stal František Malý, který se pokoušel rozemlít Český kras do cementu. Jeho příběh připomíná Radka Kvasničková, geografka a krajinná ekoložka, bývalá vedoucí kampaně „Za záchranu přírody na Zemi“ občanského sdružení Děti Země.
Glosa
Ropák 1994: František Benda - mi(ni)str blátovitosti
Deník Referendum pokračuje ve zveřejňování glos, které připomínají činy jednotlivých Ropáků. V roce 1994 zvítězil František Benda a jeho dílo připomíná redaktorka pořadu ČT Nedej se Zdena Jelenová.
Glosa
Ropák 1992: Július Binder, prvý a posledný federálny ničitel prírody
V roce 1992 se konal první ročník ankety, který byl zároveň posledním ročníkem federálním. Vyhrál ho legendární slovenský technokrat a nacionalista Július Binder. Jeho příběh připomíná Juraj Zamkovský.
Video
Ropák roku je dvacetiletý. Děti Země slaví. A Deník Referendum s nimi
Deník Referendum se stal mediálním partnerem oslav dvacátého výročí ankety Ropák roku, k níž její autor Miroslav Patrik říká: „Kdo miluje lidstvo, ať drží palce lidem, kdo ropáky, tak jim, ale všechny nás svorně spojuje anketa Ropák roku!“
Komentář
Petr Pávek: Jak s veřejným prostorem mizí solidarita a občanský vzdor
Jaké společné důsledky má automobilismus, suburbanizace a stavby hypermarketů? Kam nás také vede tlak na zvyšování spotřeby? Jak se ze solidárního člověka může stát individualista? A co když nebudeme mít kam „vyjít do ulic“?
Komentář
Miroslav Hudec: Žiju si luxusně? Levněji a jednodušeji
Když zvážíme všechny argumenty pro a proti, zdá se, že bez auta je pro velkou část lidí život nejen luxusnější, ale i levnější a jednoduší. Zdánlivé výhody automobilismu se rozsypou v nárazu s realitou.
Zpráva
Stát zase prohrál s Dětmi Země. Kvůli plavebnímu kanálu u Přelouče už pošesté
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Ředitelství vodních cest proti rozsudku pardubického krajského soudu, který loni na základě žaloby ekologů zrušil stavební povolení na zařízení staveniště pro plavební kanál u Přelouče.
Komentář
Jakub Kašpar: Tetřev hlušec, pták roku 2012, se do Krkonoš asi jen tak nevrátí
Ještě v roce 1935 u nás žilo na dvanáct tisíc tetřevů. Krkonošská populace vyhynula na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Dva pokusy o reintrodukci nebyly úspěšné. Podaří se nyní tetřeva vrátit do krkonošské přírody Polákům?
Zpráva
Poslanci ODS chtějí darovat znečišťovatelům z veřejných prostředků půl miliardy
Škody způsobované znečištěným ovzduším Českou republiku se odhadují na 150 miliard korun ročně. Jejich původci, kterými jsou především velké průmyslové podniky, z toho platí jen nepatrný zlomek. I ten jim navrhují poslanci ODS odpustit.
Zpráva
Kampaň proti přehradě Belo Monte pokračuje, na místě se ale už staví
Brazilský soud již minulý měsíc zrušil zářijové rozhodnutí, které blokovalo výstavbu obřího vodního díla v amazonském pralese. Vláda prezidentky Rousseffové ji navíc podpořila jako věc veřejného zájmu. Spolu s pokračujícími pracemi se ale množí i kritika.
Sloupek
Ondřej Vaculík: „Prolomení těžebních limitů“ v Arše
Současný režim bezproblémově ctí pouze nedotknutelnost soukromého majetku. S veřejnými statky začíná zacházet velmi bezohledně, opíraje se o podobně pochybnou vůli lidu, o niž se opíral i režim minulý.
Sloupek
Alena Zemančíková: Goethova krajina
Krajina severozápadních Čech, která Goetha fascinovala svým přírodním bohatstvím a hospodářskými projekty, je dnes krajem povrchových dolů a dálnic. Volání po lepším životním prostředí v tom kraji, jež bylo jedním z hesel 17. listopadu 1989, bylo přehlušeno jinými hlasy a zájmy.
Zpráva
Antimonoplní úřad pozastavil obří tendr Lesů ČR
Úřad na ochranu hospodářské soutěže pozastavil tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012. Lesy tak nyní nesmějí s vítězi tendru, v němž jde celkem o 7,6 miliard korun, uzavřít smlouvy. A ČSSD opět vyzvala vládu k auditu Lesů ČR.
Zpráva
Shell platil nigerijské armádě za potlačování odporu vůči těžbě
Nově rozšířená dokumentace k jednomu ze soudních procesů posiluje obvinění, jemuž se proslulá korporace dosud úspěšně bránila. OSN zároveň vydala již v létě zprávu, která deatilně přibližuje důsledky jejího podnikání pro nigerijskou přírodu a zdraví obyvatel.
Komentář
Richard Filčák: Priemysel, ľudia, stroje a zdroje: Menej práce a viac environmentálnych dopadov
Za uplynulé století vzrostla řádově produktivita práce ve světě třicetkrát až čtyřicetkrát. Zároveň průmysl zaměstnává po krizi mnohem méně lidí.
Zpráva
Na Šumavě bude i nadále živo
V následujících dnech proběhnou v lokalitě Národního parku Šumava dvě akce. Happening místních obcí, protestujících proti aktivitám ekologů a společná výprava pracovníků parku a ekologů s cílem vyhodnotit stávající postup boje s kůrovcem.
Zpráva
Shellu uniklo do Severního moře 1300 barelů ropy, prý se rozptýlí
Ropa z potrubí u plošiny Gannet Alpha uniká již šest dní. Největší prasklinu se podařilo v úterý utěsnit. Záhy se ale objevila další.
Komentář
Robin Böhnisch: Za Šumavu zelenější!
Neznalost je obecně živnou půdou pro demagogii a v šumavské debatě se pro ni nechodí daleko. Lidem, kteří nevědí o dynamice lesa zhola nic, se dá snadno vnutit představa, že původně hospodářský les se bez pomoci člověka neumí obnovit sám.
Zpráva
Čína po měsíci přiznala únik ropy, skvrna má velikost Berlína
Ropa začala unikat z pochajských plošin nadnárodní společnosti ConocoPhillips 4. června. Úřady problém tajily, neboť prý byly korporací ujišťovány, že problém zvládá. Dle zjištění místních listů může skvrna až pětkrát větší, než si oficiální zdroje připouští.
Sloupek
Jiří Silný: Má tu někdo rád mušle?
Firma Shell má na svém kontě řadu pochybení. Jako všechny významné firmy má i tato vzorný kodex etických principů. Závazky však nepodléhají kontrole, takže teprve když dojde k trestným činům, je možné před soudem volat firmu k odpovědnosti.
Zpráva
Stráský na Šumavě kácí v bezzásahových zónách a dřevo hned odváží
Hlídky Hnutí DUHA zjistily, že kácení v nejcennějších šumavských zónách již začalo. Ne kvůli kůrovci, ale jako ochrana před pády uschlých stromů. „Mimo cestu nesmíme a na ní už není nic k vidění. Park ztrácí pro turisty smysl," říká Jaromír Bláha.
Zpráva
Stráský uměle šíří kůrovce, stovky vědců se bouří
Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský za pomoci návnad záměrně láká kůrovce na zdravé stromy a rozšiřuje tak broukem zasaženou oblast. Upozornily na to hlídky Hnutí DUHA. Proti jeho počínání se postavilo 457 vědců a odborné instituce z ČR i ze světa.
Zpráva
Ubývá rostlinných i živočišných druhů
Z inventury stavu české přírody vyplývá, že třetina rostlinných a živočišných druhů na našem území je ohrožena. Stovky dalších vymřely nebo vymizely. Podle odborníků má největší podíl na tak špatném stavu změna hospodaření v krajině.
Zpráva
Pavel Drobil získal obě ekologické anticeny
V soutěžích o ekologické anticeny Ropák roku a Zelená perla roku převálcoval konkurenci bývalý ministr Pavel Drobil. Jeho nástupce a potenciální velký konkurent Tomáš Chalupa se v úřadu ocitl příliš pozdě, takže do výsledků promluví za rok.
Zpráva
Slovenské MŽP zrušilo výjimku pro kácení v Tatrách
Ministr obnoveného rezortu životního prostředí József Nagy vrátil odpovědným orgánům k přezkoumání výjimku pro kalamitní těžbu dřeva v Tichej a Kôprovej doline. Ve vleklém sporu o kácení ve Vysokých Tatrách tak opět získali navrch ekologové.
Zpráva
Chalupa umožnil kácení Šumavy, u MŽP protestovaly stovky lidí
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) povolil na základě návrhu ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského zásahy v některých jeho nejvzácnějších částech. Proti tomu před úřadem dnes demonstrovalo dvě stě lidí iniciativy ŠumavaPro.
Zpráva
Odpor proti ničení Šumavy nabírá na síle
Platforma ŠumavaPro sdružuje vědce i aktivisty usilující o zastavení záměru ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského likvidovat kůrovce těžbou dřeva. Ve čtvrtek bude demonstrovat před MŽP. Organizace BirdLife se obrátila přímo na premiéra.
Zpráva
Exministři píší Chalupovi: Kácení na Šumavě raději zvažte
Ve snaze zabránit kácení v chráněných zónách šumavského parku se spojilo sedm exministrů životního prostředí. Ve společném dopise vyzývají toho současného, aby se před nevratným krokem poradil s odborníky. Varují také před úzce politickým pohledem na věc.
Zpráva
Z Fukušimy nadále přicházejí převážně špatné zprávy
Z elektrárny uniklo i stroncium, což indikuje vážné poškození reaktorů. Zejména stav prvního reaktoru zůstává kritický. Evakuováno má být přes sto tisíc dalších lidí mimo dosavadní evakuační zónu. Kontaminace narůstá.
Sloupek
Jiří Silný: O včelách a lidech
Lidé žijí v iluzi, že v jednadvacátém století disponují takovými technologickými schopnostmi, že mohou být nezávislí na přírodě. Budeme vše řešit technicky? Dokážeme udělat umělé včely? A umělé ryby?
Zpráva
Třicátý den fukušimské havárie: konec stále v nedohlednu
Ačkoli havarovaná jaderná elektrárna zmizela z každodenního zpravodajství, situace v ní se prakticky nemění a zůstává kritická. Největší obavy nyní vzbuzuje stav prvního reaktoru, opakovaně v něm propuká neřízená štěpná reakce.
Zpráva
BP chce opět těžit ve vodách, které minulý rok zdevastovala
Společnost BP chce zažádat o nová těžební povolení pro Mexický záliv. Američtí regulátoři koncernu obnovili činnost pozastavenou po nehodě těžební plošiny Deepwater Horizon, při které do vod zálivu vyteklo na pět milionů barelů ropy.
Zpráva
Kocourek chce rozšířit těžbu uranu
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek píše v aktualizované verzi Státní energetické koncepce, že těžba uranu je perspektivní a je nezbytné do ní investovat potřebné finanční prostředky.
Zpráva
Fukušimská havárie: další požár a sloupy páry. Trpí už i Tokio
Situace v elektrárně, ačkoli z ní přišlo i několik dobrých zpráv, zůstává kritická. Pára stoupá ze všech čtyř reaktorů. Přesto se hlavní pozornost přesouvá k zdravotním důsledkům neštěstí. Japonsko podle kritiků nechrání dost své občany.






































