Komunismus a minulý režim
Komentář
Radka Šustrová: Diskuze ÚSTRu prospěje, musí však být obsahově podložená
Autorka polemizuje s esejí Víta Strobacha „Ústav pro studium totalitních režimů. O zácpě, české paměti a nové taktice boje“. Kritika může být prospěšná, ale jejím cílem by nemělo být bádání, které bude mít jen opačné ideologické znaménko.
Komentář
Josef Šlerka: Ještě jednou: komunisty do vlády, prosím!
Politika rétorického odporu proti KSČM, ale příležitostné spolupráce s ní, je výhodná pro pravici, malé strany i KSČM. Jediný, koho dlouhodobě poškozuje, je ČSSD. A tak to musí být právě sociální demokracie, kdo vyjede ze zaběhaných kolejí.
Esej
Jakub Patočka: Josef Velek: ekologický ombudsman 80. let
Co mělo být původně připomenutím pozapomenuté legendy ekologického novináře a aktivisty, se vyvinulo v poznámku o odvaze za časů Husákovy normalizace. Kupodivu tato výtečná vlastnost nebyla vyhrazena pouze světu disidentů.
Sloupek
Ondřej Vaculík: Život v antropocénu
Chtějme po politice ideu, vizi, ale nechtějme, aby se chovala jinak, než se chováme my, kteří formujeme veřejný život prospěchářskými vazbami. Tyto způsoby jsou u nás hluboce zakořeněny patrně od dob protektorátu. Za normalizace pak byly hybnou silou pokroku.
Sloupek
Jiří Pehe: Kdo se bojí komunistů?
Posuzujeme-li minulé vlády z hlediska faktů a nikoli mýtů, nelze se ČSSD u moci obávat. Novinářským aktivistům ve službách pravice tak nakonec zbývá už jen jedna tradiční zbraň: strašení komunisty. Tentokrát už prý jejich vláda doopravdy hrozí.
Sloupek
Patrik Eichler: Člověk si připadá jako v kapitalismu
Během podzimu promítal Polský institut v Praze několik filmů coby připomínku násilného potlačení odborové Solidarity v prosinci 1981. Minulý týden scénář k jednomu takovému filmu vznikal ani ne sto kilometrů severně od Ostravy.
Komentář
Zdeněk Vyšohlíd: Odkud je nemoc, odtud je také lék
Zdraví člověka je spjato s životním prostředím, s krajinou a řádem, který vše obepíná a spojuje. Což souvisí i s demokracií, která nemůže být nemocná, nemocná může být pouze společnost. A pak nemá síly, aby demokraticky fungovala.
Sloupek
František Kostlán: Temnota je proto, aby bylo světlo I.
Dnešní česká společnost vykazuje všechny příznaky, které s sebou nese ignorování vlastní minulosti: smazávání rozdílu mezi dobrem a zlem, nechuť zabývat se věcmi do hloubky a absenci zákonů a pravidel poučených zkušenostmi.
Sloupek
Alena Zemančíková: Slovo konkurenceschopnost
Slovo „konkurenceschopnost“ dnes vyznívá podobně, jako v době, kdy dělníci v socialistickém Československu podepisovali pod vedením KSČ rezoluce proti polské odborové Solidaritě, znělo sousloví „proletářský internacionalismus“.
Sloupek
Ivan Štampach: Chci plavat mezi malými rybami
Církev po domácnostech bývá nejčastěji označována jako podzemní, případně skrytá a bývá dávána do kontrastu s tou oficiální. Je však daleko důležitější, co se říká, než jak se to říká. Při prostém lámání chleba po domech se může křesťanské poselství komolit stejně jako na pompézní pontifikální mši.
Komentář
Eva Hájková: Komunismus na více způsobů
Jakákoli snaha o definici komunismu se setkává s neúspěchem. Lze si vypomoci pohledem na různé generace. Představa, co je to být komunista, se však u různých lidí natolik liší, že by se navzájem ani nedomluvili.
Zpráva
Rumunsko začne po 22 letech lustrovat komunistické kádry
Rumunský parlament schválil zákon, jenž zakazuje starým komunistickým kádrům výkon většiny veřejných funkcí. Podle kritiků ale lustrace nemají po 22 letech opodstatnění.
Sloupek
Saša Uhlová: Potíže se zpracováním informací v době webové
Dilemata, která s sebou přináší odmítnutí vnímat historii i současnost černobíle, se ukazují jako tíživá. Přesto se zdá, že jiná cesta neexistuje.
Zpráva
Peruánští vojáci dopadli jednoho z posledních vůdců Světlé stezky
Takzvaný Soudruh Artemio vydržel bojovat za maoistickou revoluci ze všech velitelů nejdéle. Z vedení Světlé stezky si drží své guerilly ještě dva lidé. Ti se však zabývají především pašováním drog.
Sloupek
Ondřej Vaculík: Církev v tradici císaře Josefa II
Společnost sice na jedné straně chce, aby církev a stát byly odloučeny, ale na druhé straně počítá s tím, že církev bude určité funkce veřejné správy plnit.
Sloupek
Jan Májíček: Byla jsem, jsem, a budu – Rosa Luxemburgová
„Byla jsem, jsem, a budu“ jsou poslední slova, která napsala Rosa Luxemburgová. A skutečně: i dnes si klademe podobné otázky a stojíme před výzvami, které tato žena ve svých dílech analyzuje.
Komentář
Vít Strobach: Paměť české transformace, aneb o přisluhovačích, vítězích a obětech
Boj proti komunismu poskytuje pevný bod, z něhož lze nahlédnout život jako celek a událost. Díky tomu jsou ale zároveň příběhy mnohých českých pamětníků plny vnitřních konfliktů, a to zvlášť na místech, kde se musí vyrovnávat s vlastní komunistickou minulostí.
Sloupek
Jan Májíček: Státní kapitalismus, znovu?
Co je to vlastně státní kapitalismus? Nejucelenější teorii zformuloval britský marxista původem z Palestiny Tony Cliff. Tvrdil, že režimy SSSR, a po roce 1948 také ostatní ve východním bloku, nemají s jakoukoli formou socialismu nic společného.
Esej
Michal Špína: Španělské příběhy bez konce
Co máme se Španělskem společné a co nás dělí? Nad minutou ticha v Evropském parlamentu, kterou sdílel Václav Havel s frankistický ministrem Manuelem Fragou, a novým – španělským – číslem revue Prostor se zamýšlí Michal Špína.
Sloupek
Lukáš Jelínek: Anticharta - krok do otroctví
Brzy bude výročí Anticharty. Vracet se k nepěkným chvílím normalizace by možná ani nebylo tak nutné, kdyby jisté obdobné sklony neprojevovala tuzemská společnost i dnes: Sklony k občanské apatii, k poslušnosti a k naivitě.
Sloupek
Patrik Eichler: O novou palachovskou interpretaci
Mladou frontu DNES a Josefa Mašína předvídal už v polovině devadesátých let Karel Kosík: „Kdo se obětoval, vystavuje se i po smrti nebezpečí, že potomci zpochybní jeho čin jako marnost nebo si jej přivlastní a přizpůsobí svým partikulárním účelům.“
Komentář
Adam Votruba: Důstojné rozloučení s postkomunismem
Argumenty typu: „To chcete, aby se vrátil komunismus?“ nám při řešení současných problémů nepomohou. Stejně jako společenské problémy šedesátých let nevyřešila věta: „To chcete, aby se vrátil kapitalismus a nezaměstnanost?“
Sloupek
Tomáš Tožička: Dialog jako revoluce
Utopicko - eschatologické vize komunismu či laissez-faire nabízejí svůdnou krásu a působí nezměrné hrůzy. Spravedlivý systém nemůže být postaven na vizi, ale musí vznikat z dialogu.
Sloupek
Jiří Silný: Rosalie Luxemburgová
Rosa Luxemburgová byla dlouho neprávem opomíjena. Teprve nová levice a představitelé a představitelky emancipačního hnutí šedesátých a sedmdesátých let ji začali znovu objevovat a o jejích myšlenkách diskutovat.
Sloupek
Matěj Stropnický: Postcharta
Současná Charta 77 je mimo pozornost demokratické levice z úcty k její velké minulosti. Zaslouží si ji jako svého času legionáři nebo političtí vězni padesátých let, ale její současný hlas je už hluboko pod úrovní svého odkazu. Proměnila se v postchartu.
Rozhovor
Oscar Niemeyer pro DR: Můj komunismus je Sartrův, nikoliv Stalinův
Legenda světové architektury Oscar Niemeyer poskytl krátce po svých 104. narozeninách Deníku Referendum exkluzivní rozhovor, v němž hovoří o politice, prozrazuje, co mu zkazil Le Corbusier, a podělí se o svůj recept na dlouhověkost.
Sloupek
Pavel Šaradín: S našimi komunisty podruhé
České komunisty provází zájem o levicová témata, ale ničím jiným nedokáží pozitivně překvapit. Vedení KSČM navíc nehájí ani tak zájmy obyčejných lidí, jako své vlastní.
Sloupek
Lukáš Jelínek: Charta 77 – krok ke svobodě
I po pětatřiceti letech úvodní text Charty, podobně jako většina jejích dalších dokumentů, hovoří mimořádně aktuálně. Autor proto v několika tezích naznačuje, s čím nám může pilíř tuzemského disentu v současnosti pomoci, v čem může být inspirací.
Sloupek
Matěj Stropnický: Na pravdě jazzový
Josef Škvorecký byl náš nejzápaďáčtější autor. A protože na Západě se nesmí mluvit o smrti, nekrolog to vlastně není. Za to je to o penězích a o sexu. O těch se tam mluvit smí.
Sloupek
Pavel Šaradín: Naši komunisté
Současnou KSČM netřeba zakazovat, podpořila dokonce řadu důležitých zákonů a všelijakých rozhodnutí, ale v zásadních věcech selhala. Naposledy se vyznamenala svým dopisem severokorejské straně.
Komentář
Mikoláš Chadima: Normalizace. Čas hnusu, kolaborace a zbabělosti
Publikaci ČvT Naše normalizace mají tvořit příspěvky lidí, kteří se vůči tehdejšímu režimu snažili vymezit a něco smysluplného v něm navzdory komplikacím vykonávat. Text Mikoláše Chadimy byl editory tohoto sborníku objednán, ale nebyl zařazen. Patrně nezapadl do koncepce.
Komentář
Stanislav Holubec: Havel a levice
O Václavu Havlovi není možné pronášet paušální odsudky ani bezvýhradné adorace. Je vhodnější rozlišovat dvě základní období jeho veřejné činnosti a diferencovat.
Komentář
Jiří Guth: Jejich normalizace
Zhruba rok po Mýtech o socialistických časech vydala společnost ČvT sborník Naše normalizace. Nová publikace má mimo jiné za účel polemizovat s vnitřní periodizací totalitního režimu.
Sloupek
Jiří Pehe: Konec historie nebo konec demokracie?
Pouhá dvě desetiletí po pádu komunistických režimů v roce 1989 máme co do činění s úplně jiným scénářem: úpadkem liberální demokracie a prudkým „ožitím“ historie v podobách, které svoji neuchopitelností nahánějí strach.
Zpráva
Fidesz chce stíhat postkomunisty za komunistické zločiny
Strana maďarského premiéra Orbána plánuje volat hlavní opoziční formaci k odpovědnosti za zločiny někdejší komunistické strany. Kritikové upozorňují, že podobně sporných návrhů předložil Fidesz v poslední době více.
Sloupek
Ivan Štampach: Potřebují vyměnit občany?
Před 22 lety jsme trochu riskovali a chodili jsme na pražské Václavské a jiná náměstí volat na komunisty, že nejsme jako oni. Chtěli jsme tím snad říct, až nad komunisty zvítězíme, že nezachováme stejné přístupy jen s opačným znamínkem.
Sloupek
Patrik Eichler: Věšet, nevěšet
Především se máme chovat tak, aby nikdo nikoho věšet nechtěl, nemusel a zejména neměl pocit, že někdo chce věšet jeho. Jinak je ale těžko hledat s Respektem společnou řeč.
Sloupek
Ivan Štampach: Komunismus v rouše neoliberalismu?
Neoliberalismus a komunismus přinášejí stejný ekonomizující a biologizující pohled na člověka. Ideologie pak umožňuje nomenklaturním kádrům a jejich pokračovatelům uplatňovat stejné programové koncepce v novém rouše.
Komentář
Ondřej Slačálek: Touha vidět oběšence
V posledním čísle týdeníku Respekt vyšel velký profilový článek o Gustávu Husákovi s dvojsmyslným titulkem Prezident, který měl viset. Vypovídá to mnohé o prestižním českém týdeníku i o schopnosti jeho redaktorů chápat minulost.
Sloupek
František Kostlán: Národ vzdal na Staroměstském náměstí hold mistru světa Jiřímu Grušovi
Velkolepá smuteční tryzna za Jiřího Grušu ukázala, že to s českým národem není zase tak špatné, když si umí vážit svých osobností. Má to jen jeden drobný zádrhel, že realita je jiná.
Sloupek
Matěj Stropnický: O Šklovském kvůli překladu a revoluci
Ruská revoluce je v nově skvěle přeložených zápiscích teoretika formalismu znovu tím, čím byla své době, bez všího ospravedlňování i strašení. Číst ji kvůli chuti slanečků, cukru na lžíci, zimě u kamen rozehřátých jen parketami a modro-hnědému dýmu rakouských granátů mohou i reakcionáři.
Komentář
Jan Kubíček: Normalizační popkultura jako ideologická past?
Obraz normalizace, který nabízí publikace Tesilová kavalerie, připomíná podivuhodný svět, v němž věci nebyly, čím se zdály být; co se tvářilo jako nevinná zábava, bylo ve skutečnosti ideologickou pastí. Kniha však netematizuje souvislosti mezi popkulturou normalizační a polistopadovou.
Sloupek
Fabiano Golgo: Vašek a Bolek - Sváteční fejeton
Kdo za to může? Dá se dnes ještě svalovat vina na komunisty? Nebo jsou na vině všechny polistopadové vlády? A nejvíc ze všeho ta současná? Je vůbec možné současnou situaci vyřešit volbami? Jenže koho vlastně volit?
Vzpomínka
Kateřina Sidonová: 1989
Revolučním rokem 1989 končí vzpomínky Kateřiny Sidonové, které vycházely na stránkách Deníku Referendum každou neděli. Tentokrát o demonstracích, Několika větách a událostech, které následovaly po sedmnáctém listopadu.
Vzpomínka
Kateřina Sidonová: 1988
Vzpomínky Kateřiny Sidonové z roku 1988 jsou ve znamení cesty do Paříže a Polska. Především se ale na podzim toho roku na vysokých školách začaly pořádat diskusní kluby. Nejvíc se debatovalo o osmašedesátém, o Dubčekovi.
Vzpomínka
Eva Hájková: O komunismu trochu jinak
Autorka vzpomíná na svého otce, který byl prostým dělníkem a přesvědčeným komunistou. Na pozadí rodinné a osobní historie se zamýšlí nad novodobými dějinami a nad antikomunismem, který poznamenal její život.
Sloupek
Michael Hauser: Proč potřebujeme utopii?
Slovo utopie dnes slouží jako pohodlný způsob diskreditace. Pokud žijeme v době, kdy utopie je nadávka, pak to svědčí o nás samých, o tom, že doopravdy nevěříme ani ve stávající řád, ani v jeho alternativu.
Komentář
Zdeněk Vyšohlíd: Tázání po alternativě I - Politická skutečnost
Co je kapitalismus, kde má hranice? Co je zdraví nebo ne-zdraví společnosti, její patologický stav? A co vůbec může být tím, po čem se lze smysluplně tázat, to oč stojí usilovat, pro co stojí za to žít?
Glosa
Prý to byl komunismus
Bohuslav Sobotka vidí jako jednu z možných variant povolebního uspořádání menšinovou vládu ČSSD s podporou KSČM. Vzhledem k současné situaci je dobré, že si takovou situaci umí připustit.
Sloupek
Michael Hauser: O alternativách IV - Komunismus jako alternativa
Co je vlastně alternativou k současnému systému? Když se rozpadá víra v sociálně demokratickou cestu k sociálnímu státu, pak se znovu vrací idea komunismu.

























