Změny v zaměstnávání osob se zdravotním postižením budou možná menší, než se původně plánovalo. Zůstane například zachován institut náhradního plnění. Vyplynulo to z jednání mezi ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Chartou sociálního podnikání sdružující zaměstnavatele osob se zdravotním postižením. ČTK o tom informovala Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ministerstvo informace nepotvrdilo.

V systému náhradního plnění firmy, které nechtějí nebo nemohou zaměstnávat čtyři procenta pracovníků z řad zdravotně postižených, odebírají výrobky nebo služby od firem zaměstnávajících více než polovinu handicapovaných. Ministerstvo práce a sociálních věcí původně navrhovalo v novele zákona o zaměstnanosti, která je nyní v připomínkovém řízení, úplné zrušení institutu. Důvodem je skutečnost, že je často zneužíván.

Zaměstnavatelům se prý podařilo dojednat jeho zachování. Bude však omezen určitým objemem zboží a služeb na počet handicapovaných, který budou moci zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením svým odběratelům dodávat. Zrušena by prý neměla být ani ta část zákona, která určuje podmínky pro provoz a podmínky podpory chráněných pracovních dílen pro zdravotně postižené.

Výše uvedené změny nejsou jediné, které ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením plánuje. Mimo jiné navrhuje snížit příspěvek na zaměstnávání zdravotně postižených, který stát vyplácí zaměstnavatelům s více než padesátiprocentním podílem handicapovaných zaměstnanců, z osmi tisíc na šest tisíc korun měsíčně. I o tomto bodě se nyní jedná.

Další změnou, kterou ministerstvo plánuje, je zrušení statusu zdravotně znevýhodněných osob. Jde o lidi, kteří mají určité zdravotní problémy, ale nejsou zdravotně postižení. Jejich zaměstnavatelé tak například přijdou o příspěvek na jejich zaměstnávání či o daňové zvýhodnění. „Rádi bychom vyjednali určitý odklad," řekl mluvčí Charty sociálního podnikání Petr Herynek.

„Pokud se podaří dojednat v této oblasti nějaký kompromis, tak je to jenom dobře. Ale není to gros sociální reformy," komentoval to předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Hlavní věci v ní spočívají v oblasti dávek či průkazů ZTP. Národní rada osob se zdravotním postižením kvůli nim chystá 22. března demonstraci před budovou ministerstva.

Charta sociálního podnikání sdružuje Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky, Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a Svaz českých a moravských výrobních družstev. Vznikla koncem ledna 2011.