Deník Referendum Svět

Nezvyklé pozdvižení vyvolal v Turecku televizní seriál Muhteşem Yüzyıl (Nádherné století), líčící vládu a život sultána Sulejmana I., zvaného Nádherný. Ke Státní radě pro kontrolu rozhlasu a televize (RTÜK) dorazilo pětasedmdesát tisíc stížností, dle nichž je slavná postava tureckých dějin v seriálu urážena, podléhá alkoholu a dvorským pletichám. Mládež z islámské Strany štěstí již kvůli dílu několikrát protestovala. Nacionalističtí radikálové konali před Sulejmanovým mauzoleem demonstrativní hromadnou modlitbu a asi stovka kritiků dokonce zablokovala dálnici.

Tématu se obsáhle věnuje čtvrteční vydání francouzského listu Le Monde.

Seriál byl natočen podle dnes velmi oblíbené dramaturgické šablony, v níž jsou příčiny historických událostí vysvětlovány fiktivními příběhy ze soukromého života vládců a jejich okolí. Do role hybatelů dějin se tak dostávají zejména milenky a ženy – v Sulejmanově případě osazenstvo harému. To obyvatele dnešního Turecka, kde je příslušný sultán vnímán jako druhý nejvýznamnější velikán národní historie, logicky pobuřuje.

Šablona příslušného typu díla navíc počítá s obsazováním výhradně fyzicky atraktivních herců, jejichž vzhled vůbec neodpovídá dobové módě, zvyklostem a často ani příslušnému prostředí. V českých televizích běžely podobně zpracovaná díla Řím nebo Tudorovci.

Stanice Show TV, jež seriál vysílá, se už musela na příkaz Rady omluvit. Podle předsedy RTÜK Davuta Dursuna televize znevážila panovníka, za jehož vlády v šestnáctém století zaznamenala osmanská říše značný rozkvět, tím, že jej prezentovala jako svůdce, ovládaného touhou po rozkošnictví.

Na seriál dokonce reagoval parlament i vláda. „Ti, kdo se snaží pošpinit slavné osobnosti naší historie a popisují je nevhodným způsobem, musejí být potrestáni,“ prohlásil vicepremiér Bülent Arinç.

Pozorovatelé uvádějí, že podobné péči o osobnostní mýtus se dosud těšila pouze postava zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.

Návrat k osmanství?
Scenárista seriálu Meral Okay se kritice snažil v uplynulých týdnech bránit, když soustavně vysvětloval, že jde jen o uměleckou fikci. „Není to dokumentární film pro školáky,“ uvedl nesčetněkrát.

Historici připomínají, že sultánův dvůr nebyl žádnou nedělní školou. Sultán Sulejman (1495-1566), jehož armádě podlehl v roce 1526 u Moháče i český král Ludvík Jagellonský, přivedl osmanskou říši k jejímu rozkvětu. Vládl od Alžírska po Jemen a ohrožoval křesťanskou Evropu až k branám Vídně.

Za jeho vlády se osmanská říše otevřela vědě a umění a dosáhla svého zlatého období, které dnes turečtí představitelé glorifikují. Turecká republika hlásící se ke světským principům se dlouho obracela zády k osmanské historii, ale konzervativní vláda Recepa Tayyipa Erdogana, jehož strana má kořeny v politickém islámu, se k ní i oficiálně vrací.