Poslanecká sněmovna v pátek neschválila zrušení možnosti doživotní trestní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců. Koalici chyběly hlasy sociálních demokratů, kteří chtěli zčásti zachovat přestupkovou imunitu.

Vládní poslanci ji chtěli naopak zrušit zcela. Novelu ústavy nakonec podpořilo jen 89 ze 124 přítomných poslanců, pro schválení bylo třeba 120 hlasů. Z opozičního tábora koalice získala pouze čtyři hlasy.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová z Věcí veřejných uvedla, že vládní poslanci návrh předloží znovu. Opozice požadovala, aby s ní koalice svůj návrh předjednala, neboť pro ústavní změny nemá ve Sněmovně dost hlasů.

Sociální demokraté svou podporu koaliční novele podmiňovali tím, že bude zachována přestupková imunita na jednání zákonodárců souvisejících s mandátem. Podle kritiků by ale takovéto vymezení znamenalo fakticky zachování přestupkové imunity.

Vládní poslanci sociálním demokratům navíc vytýkali, že s tímto požadavkem přišli až tento týden, zatímco při projednávání novely ve sněmovních výborech nic takového nepožadovali a zrušení imunity naopak podporovali.

Opoziční politici si zase naopak stěžovali, že s nimi vláda svůj návrh neprojednala. „U ústavních změn nemůžete opozici válcovat. Můžete tady na nás křičet, můžete bouchat pěstí, můžete tady dupat, můžete tady tleskat, ale nepřinutíte nás, abychom pro vaše návrhy hlasovali bez toho, aniž byste s námi hledali shodu," uvedl například Bohuslav Sobotka z ČSSD.

Předloha měla změnit současný stav, kdy členové Parlamentu nemohou být trestně stíháni, pokud je zákonodárný sbor k tomuto stíhání nevydá. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.

Podle politologa Lukáše Jelínka se ukazuje, že neexistuje napříč politickými stranami vůle zrušit imunitu politiků. „Ve Sněmovně o předloze hlasovalo pouhých 124 poslanců. Poslanci vládní koalice nepřišli, poslanci opozice si našli zase jiný důvod, proč předlohu zamítnout,“ uvedl Lukáš Jelínek pro Deník Referendum.

„Nechuť přijmout omezení poslanecké imunity podle mého názoru souvisí se světem, ve kterém politici žijí. Ať už v případě snižování platů, nebo v případě rušení imunity mají pocit, že si zužují terén, ve kterém se pohybují. Z úst mnohých pak slýcháme argumenty, že nebudou hlasovat pro takovéto populistické návrhy,“ uvažuje Lukáš Jelínek.

Podle Jelínka je nicméně nyní na tahu ČSSD, jejíž poslanci až na čtyři výjimky pro návrh nehlasovali. „Míč je teď na straně opozice. ČSSD by měla vypracovat svůj vlastní návrh na omezení imunity, projednat jej s vládní koalicí a pokusit se jej prosadit. Zachová se tak konstruktivněji než vládní koalice, která svoji předlohu s opozicí neprojednávala a pozměňovací návrh Jeronýma Tejce smetla ze stolu,“ uzavřel politolog Lukáš Jelínek pro Deník Referendum.

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 19 poslanců či senátorů, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku — Republikánská strana Československa Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech.

Naposledy Sněmovna vydala bývalého poslance Petra Wolfa (zvolen za ČSSD), který byl podezřelý z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv.

V případě senátorů byl k trestnímu stíhání například vydán před sedmi lety Alexandr Novák (ODS). Toto úterý byl odsouzen k pětimilionové pokutě a podmíněnému trestu vězení. Podle rozsudku v roce 1999 jako chomutovský starosta přijal úplatek přes 40 milionů korun za prodej plynárenských a energetických akcií patřících městu.