Vláda podle očekávání ve Sněmovně nepodpoří návrh ČSSD na zavedení progresivního zdanění. Podle premiéra Petra Nečase je předloha nesystémová a není v souladu s programovým prohlášením vlády.

Nyní platí jednotná 15procentní daň z příjmu fyzických osob. Podle návrhu ČSSD by lidé s ročními příjmy nad 1,2 milionu korun ročně platili vyšší, a to třicetiprocentní daň.

Vláda tak podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky promarnila příležitost konsolidovat veřejné finance spravedlivějším způsobem. „Vláda tímto svým rozhodnutím promarnila možnost k spravedlivému rozložení svých reforem tak, aby se na stabilizaci země nepodílely jen nízko a středněpříjmové skupiny obyvatel, ale také ti nejbohatší,“ uvedl Sobotka v tiskovém prohlášení.

Poznamenal, že progresivní zdanění příjmů existuje ve všech zemích vyspělého světa, a to mnohdy vyšší než navrhovala sociální demokracie. Sobotka rovněž uvedl, že progresivní zdanění měly ve svém volebním programu i Věci veřejné. Nejslabší vládní stranu obvinil, že nedodržuje sliby voličům.

„V této souvislosti bych chtěl také připomenout vládní straně Věci veřejné, že opětovně neplní svůj předvolební program a otevřeně popírá své sliby, když před volbami její představitelé avizovali, že se zasadí o odstranění daňové degrese a budou prosazovat právě daňovou progresi,“ doplnil Sobotka.

I Karolína Peak z Věcí veřejných ostatně Deníku Referendum řekla, že je pro zavedení progresivního zdanění, avšak návrh sociálních demokratů přesto nepodporuje. „Určitá míra solidarity je jistě namístě, nejsem ale pro to, aby takto vydělávající lidé byli státem v podstatě nabádáni k trestnému činu krácení daně,“ uvedla Peak pro Deník Referendum.

Naopak podle sociálnědemokratického europoslance Jiřího Havla je sociálními demokraty navrhovaná míra zdanění běžná v jiných zemích Evropy. „Běžná míra zdanění vysokých příjmů je v západních zemích kolem 50 procent,“ uvedl Havel pro Deník Referendum.

To potvrzuje i ekonomka Ilona Švihlíková, podle které je progresivní daň normální součást daňového mixu. „Absolutní většina vyspělých zemí má progresivní zdanění, naopak méně vyspělé země, například Rusko a pobaltské země, mají rovnou daň,“ napsala Švihlíková pro Deník Referendum.

Pokud by návrh platil, státnímu rozpočtu by novela podle sociálních demokratů přinesla zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Bez ohledu na názor vlády rozhodne o osudu návrhu až Parlament, v jeho dolní komoře mají vládní strany většinu.

Vláda namítá, že návrh nesystémovým způsobem zasahuje do nynějšího daňového zatížení, a to bez řádného zhodnocení dopadů. Kabinet postrádá i zdůvodnění, proč je pro vyšší daňovou sazbu navržena právě částka 1,2 milionu korun.

Dále autorům novely vytýká, že nezohlednili to, že základ daně tvoří superhrubá mzda složená z hrubého příjmu a pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zvýšenou sazbou by tak nebyly daněny příjmy převyšující 100 000 korun měsíčně, ale podstatně nižší.

Obdobný návrh předložila ČSSD už v minulém volebním období. Poslanci o něm dvakrát debatovali, loni v prosinci a letos v únoru. Nehlasovali o něm ale ani v prvním čtení. Jednání bylo pokaždé přerušeno.

Nynější ministr financí Miroslav Kalousek tehdy uvedl, že návrh nepředstavuje nic jiného než zdanění vzdělaných a pracovitých lidí.