Návrh na povolební uspořádání Senátu neodpovídá podle předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a Starostové Soni Paukrtové deklarovanému principu poměrného zastoupení. Paukrtová poukázala na to, že šestičlenný klub KDU-ČSL bude mít místopředsedu Senátu a předsedu komise, zatímco na její klub zbude jen předsednictví jedné komise. Jen obtížně by se podle svých slov pod takový návrh mohla podepsat.

„My jsme se nikdy o žádné funkce nedrali, ale tohle nám připadá, že už je trochu moc," uvedla Paukrtová. Podle ní neobstojí zdůvodnění sociálních demokratů, že Petr Pithart bude místopředsedou Senátu za všech patnáct zbývajících senátorů, kteří nejsou v ČSSD či ODS. „Nemůže nás nikdo zastupovat, když my s tím nevyslovíme souhlas. A my s tím souhlas nevyslovíme," prohlásila Paukrtová.

Podle šéfa senátorského klubu ČSSD Petra Víchy jsou stížnosti Soni Paukrtové z TOP 09 zbytečné. „Nemám k tomu moc co říct,“ uvedl Vícha pro Deník Referendum s tím, že šestého místopředsedu zřizovat v Senátu pro TOP 09 nebudou.

„Pokud se nebyli schopni dohodnout senátoři, kteří nepatří ani do klubu ODS, ani do klubu ČSSD na společném místopředsedovi, my podpoříme kandidaturu Petra Pitharta z KDU-ČSL. Jediné, co bych Soně Paukrtové z klubu TOP 09 doporučil, je, že se v příštích volbách musí pokusit zaujmout více voličů tak, aby byl jejich klub silnější, a tudíž měl dle proporčního mechanismu nárok na svého místopředsedu,“ doplnil Petr Vícha pro Deník Referendum.

Paukrtová také připomenula, že když měla v Senátu počátkem desetiletí navrch tehdejší čtyřkoalice s 39 mandáty, horní komora měla pouze čtyřčlenné vedení, a každý z klubů v něm měl po jednom zástupci.

Klub Paukrtové nemá na rozdíl od lidovců zastoupení ve vedení horní komory již od senátních voleb v roce 2006. „Prostě fakt nevím, jestli jsme nějak jiní, jestli nejsme ti správní senátoři, jestli jsou si někteří rovnější," dodala Paukrtová.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS pro ČTK také uvedl, že preferoval návrat ke čtyřem místopředsedům. „Dalo by se o tom (zachování pátého místopředsedy) diskutovat, pokud by se patnáct senátorů s rozdílným politickým zaměřením dohodlo na společném kandidátovi. Takhle je to o něčem jiném," uvedl Sobotka. Souhlasil nicméně se zástupci ČSSD v tom, že náklady na pátého místopředsedu by mohlo vyvážit zrušení dvou senátních komisí a omezení počtu místopředsedů výborů.

Petr Vícha nicméně pro Deník Referendum uvedl, že plánovaný počet i obsazení místopředsednických postů plně odpovídá proporčnímu mechanismu. „Bylo to tak vždy i v minulosti, a není třeba to měnit,“ doplnil Vícha pro Deník Referendum.

Stejně jako Paukrtová lituje plánovaného zrušení komise pro podporu demokracie ve světě i Přemysl Sobotka. „Úkolem euroatlantického prostředí je stále hlídat, jak se dodržují lidská práva a demokracie," podotkl Sobotka. Nemyslí si, že by komise dublovala práci senátního zahraničního výboru, jak uvedl místopředseda senátorů ČSSD Marcel Chládek. Výbor pod vedením Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) má navíc na starosti ještě obranu a bezpečnost, podotkl.

„Mně přijde naprosto absurdní speciálně tuto komisi rušit proto, aby se ušetřilo na pátého místopředsedu Senátu. Ale dá se nakonec odargumentovat úplně všechno, když na to přijde," poznamenala Paukrtová. Klub počítal s tím, že by mohl předsednictví komise získat pro Jaromíra Štětinu z TOP 09, šéfa rušené komise pro posouzení ústavnosti KSČM.

Komise pod vedením končícího senátora z ODS Vlastimila Sehnala spolupracovala s organizací Amnesty International, věnovala se stavu lidských práv například v Bělorusku a v Gruzii po jejím obsazení ruskými vojsky.

Na popud komise a přes nesouhlas sociálních demokratů a komunistů Senát předloni odsoudil srpnový vstup ruských vojsk do Gruzie jako nepřijatelnou agresi, loni pak odchod ruských vojsk z gruzínských území, přičemž odmítl snahy o uznání nezávislosti těchto provincií. Ke kritikům patřil mimo jiné Dienstbier.