Kolem roku 1569 vytvořil vlámský kartograf Gerardus Mercator mapu světa, která vyřešila problémy mořeplavců. Podle jeho mapy se totiž s použitím kompasu dá doplout, a dnes i doletět, na místo, které si na mapě vybereme. Bohužel však dochází ke zkreslení velikostí zemí s rostoucí zeměpisnou šířkou.
Po dlouhá léta byly tyto mapy používány v nejrůznějších úpravách i pro školství. Tím se však vytvářel v mnoha lidech poněkud zkreslený obraz světa, kdy se země kolem rovníku zdály být menší než země od rovníku více vzdálené. V dobách kolonialismu či studené války pak mohl v myslích lidí vznikat dojem, že země severu jsou vlastně větší, a proto mají právo hrát větší roli. V dobách dnešních globálních problémů s chudobou, pandemiemi, s ničením přírody, což se týká především zemí jihu, neumožňují mapy vycházející z Mercatorovy projekce uvědomit si, o jaká obrovská postižená území se jedná. Používání Mercatorovy mapy je také zcela běžné v médiích, což celou problematiku jen dále prohlubuje.
V roce 1974 představil Dr. Arno Peters novou projekci. 
Jeho nová mapa světa ukazuje země a kontinenty ve vzájemných poměrech, které odpovídají jejich skutečným velikostem. Tato mapa se velmi rychle rozšířila mezi humanitárními organizacemi, církvemi i na školách v západní Evropě. Na Petersově mapě světa můžeme dobře srovnávat velikosti jednotlivých zemí a kontinentů, nikomu bych ji však nedoporučil na cestu kolem světa, protože k tomu, na rozdíl od geniální navigační mapy Mercatorovy, není určena. Petersova projekce dává jasnější přehled o světě, v němž žijeme, a spravedlivěji ukazuje všechny země, aniž by stranila chudým, bohatým či mocným.
Problém zkresleného vidění světa a podceňování některých jeho částí je spojen také s používáním atlasů, kde se pro různé země a různé části světa používají různá měřítka, aniž by bylo jasné, podle jakého klíče se tak děje. Přitom ke změnám měřítek dochází často i na sousedních stranách a na uvedenou změnu měřítka nic neupozorňuje.
Nejlepší mapou světa je samozřejmě globus, který se však využívá ve školách jen málo. Dnes je možné používat nejrůznější papírové vystřihovací globy, které je možno v omezené míře také stáhnout z internetu.
Je škoda, že Petersovy mapy, vystřihovací globy a další vyučovací pomůcky zaměřené na vyšší objektivitu ve vidění světa chybí na našem trhu, a rodiny, školy ani média je nemohou využívat.
Reálné a vizuální poměry velikosti zemí a kontinentů v Mercatorově projekci
Grónsko a Čína
Grónsko se rozkládá na 2 mil. km2.
Čína má rozlohu 9,6 mil. km2.
Srovnání Afriky a bývalého Sovětského svazu
Bývalý Sovětský svaz měl rozlohu 22,5 mil. km2.
Afrika má rozlohu 30,3 mil. km2.
Evropa ve srovnání s Jižní Amerikou
Evropa se rozkládá na 9,8 km2.
Jižní Amerika se rozkládá na 17,9 km2.
Porovnání Jihu a Severu
Země severu mají rozlohu 49 mil. km2.
Země jihu mají rozlohu 100 mil. km2.
Cesty a země
Léto a dovolené jsou časem, kdy bereme do rukou mapy častěji než jindy. Mapy, které nás mohou někam dovést, nás však mohou také pěkně zmást.
Podle této mapy se s použitím kompasu dá doplout, a dnes i doletět, na místo, které si na mapě vybereme. Reálné proporce ale zkresluje.
- Vytisknout článek
- Poslat e-mailem
- Sdílet
- Velikost textu + -
