Kognitivní disonance české inteligence

Josef Šlerka

Vzhledem k tomu, že povolební koalice prosadí reformu vysokých škol a vědy, zhmotněnou v dokumentu Bílá kniha, budou se muset intelektuální elity univerzit, které proti ní poslední dva roky bojovaly, nějak vyrovnat s tím, že ji svou volbou podpořily.

Je přirozenou lidskou vlastností chtít sladit své názory a své činy, neboť člověk dlouhodobě nesnese jejich rozpor. Psychologové tomu říkají fenomén kognitivní disonance. Je to stav, kdy jedinec zažívá napětí mezi svým chováním a svým přesvědčením, na což reaguje zlehčením jednoho či druhého. Jako příklad mohou posloužit zajatí vojáci americké armády ve Vietnamu, resp. ti z nich, kteří v době své internace konvertovali ke komunismu. Když se později psychologové zabývali jejich motivací, objevili u nich pozoruhodný vzorec chování. Vyhladovělým zajatcům bylo např. nabídnuto, že pokud podepíšou komunistické prohlášení, dostanou skývu chleba. Důležitý detail: Ne pořádné jídlo, ale jen kousíček. Ti, kdo podlehli, byli později vystavení mučivému sebezpytování - opravdu podepsali něco tak hrozného za skrojek chleba? Napětí bylo natolik silné, že než by si přiznali selhání, raději přijali komunistické postoje za vlastní a zlehčili tak svou zradu.

Tvrdím, že nejpozději na začátku příštího roku zažije jistá část českých voličů něco podobného. Jak patrno z dosavadního průběhu koaličních jednání i z toho, že průmysl vystrkuje lobbistické růžky v podobě platformy POPR, právě tato povolební koalice prosadí reformu vysokých škol a vědy, zhmotněnou v dokumentu Bílá kniha. Tedy reformu, která zavádí školné, otevírá průmyslu dveře vysokých škol a zcela zásadně mění paradigma vysokoškolského vzdělání a úlohu vědy vůbec. Jinými slovy činí přesně to, s čím intelektuální elity univerzit a vědecké kruhy poslední dva roky bojovaly. Problém spočívá v tom, že podle dostupných analýz to byli právě oni, kdo svými hlasy (zejména pro TOP 09) vznik této koalice umožnili.

Sami před sebou tak budou muset svou letošní volbu buďto zamlčet, nebo názorově obrátit a začít hledat na změnách, které ještě loni halasně odmítali, nějaká pozitiva. Bohužel si myslím, že většina z nich se nakonec přikloní k „pozitivnímu přístupu”, takže nás místo sebezpytných analýz čeká jen řada krkolomných úvah. Ale aspoň bude sranda a — až klesneme na úplné dno — budeme konečně schopni zhodnotit své postavení střízlivýma očima.

    Diskuse
    June 11, 2010 v 15.24
    česká inteligence
    Kognitivní disonance je metafora poukazující k hudbě potažmo k poesii. Vzorec chování je šuplík, do kterého psycholog zařazuje shrnutí toho, co člověk o sobě vypovídá a co na něm psycholog pozoruje. (Je vcelku druhořadé, jakými „technikami“ přitom operuje.) Takto viděno, tedy v individuální rovině se zrada přesvědčení (či „vlasti“) neliší od zrady manželského partnera. V rovině nadindividuální („zvoní zrady zvon“) tomu může být jinak, protože se dostáváme do konkrétní roviny: loyalita, věrnost, poctivost etc. nejsou prvotně záležitostí vnitřního „napětí“.
    Vaše předpověď krkolomných úvah jistě není nesprávná. Nicméně nemusí čekat „nás“. A na to dno bych se zase tak moc netěšil (cf. Mexický záliv).