V Bolívii začala klimatická konference národů, reakce na zpackanou Kodaň

Anna Sedláčková

Delegáti ze sto třiceti zemí chtějí vládám a politikům rozvinutého světa dokázat, že alternativy ke kompromisním dohodám jsou nejen potřebné, ale i uskutečnitelné.

Za účasti politiků, ekologů, zástupců domorodých komunit a různých osobností z téměř sto třiceti zemí světa byla v bolívijské Cochabambě zahájena Světová konference národů o změnách klimatu a právech Matky Země. Osmnáct tisíc delegátů má v rámci tematických skupin diskutovat zejména o alternativních východiscích ze současné situace a dopadech klimatických změn na obyvatele nejchudších částí planety, jejichž zkušenost a názory byly na prosincové konferenci OSN v Kodani z větší části ignorovány.

Dle agenturních zpráv chtějí účastníci vypracovat řadu konkrétních návrhů, jež mají posloužit při oficiálních jednáních o nové klimatické dohodě na prosincovém summitu v Cancúnu. Dle bolívisjkého velvyslanece v OSN Pabla Solona se jedná o „jediný způsob, jak vrátit jednání o změnách klimatu na správnou cestu“.

Většina delegátů přitom upozorňuje na skutečnost, že hlavní odpovědnost za současný stav planety nesou bohaté státy Severu. „Podle některých analýz jsou rozvinuté státy zodpovědné za asi osmdesát procent světového znečištění, které nejvíce poškozuje rozvojové země. Jsme toho mínění, že se musí něco stát, musíme být vyslyšeni a odškodněni,“ srhnul dominantní názor náčelník z kmene Ajmarů Rafael Quispe, který svoji komunitu zastupoval i na kodaňské konferenci.

Do třetího největšího města Bolívie dorazila i řada známých kritiků stávající podoby globalizace: kanadská aktivistka a novinářka Naomi Kleinová, francouzský tribun radikálních zemědělců José Bové, jeden z prvních vědců varujících před klimatickými změnami James Hansen, režisér filmu Avatar James Cameron, lingvista Noam Chomsky či herec Robert Redford.

Bolívijský prezident Evo Morales chce zasedání, jež má být završeno ve čtvrtek oslavami Dne Matky Země, využít rovněž k tomu, aby vyhlásil největší světové referendum, v němž by o způsobech řešení klimatické krize měly hlasovat až dvě miliardy lidí. Na úrovni států byla Bolívie jedním z nejhlasitějších odpůrců nedůsledné kodaňské dohody a sám Morales je v otázkách boje s klimatickými změnami mezi státníky rozvojového světa zřejmě nejradikálnější. Dlouhodobě například volá po vytvoření charty OSN o právech planety a plánu na zřízení mezinárodního klimatického soudního tribunálu.

„Chceme dosáhnout spravedlnosti. I když žijete na opačné straně světa, vaše aktivity postihují životy lidí na vzdálených kontinentech. Vy ale radši bude chránit své zisky než přírodu. Vaše jednání zasáhne a možná i zabije miliony lidí. Není toto genocida?“ obhajoval prezidentovu pozici velvyslanec Solon v rozhovoru s reportérem BBC.

Bolívijská konference byla zahájena den poté, co se ve Washingtonu setkali představitelé sedmnácti vedoucích světových ekonomik na přípravné schůzi před cancúnským summitem OSN, který je plánován na prosinec. Po prvním dnu jednání politikové zdůraznili význam „vytyčení realistických vyhlídek“ a uvedli, že státy by se „přinejmenším měly dohodnout na vyrovnaném souboru rozhodnutí“ vycházejících z kodaňské konference.

Kritiku za kolaps kodaňské konference přisoudil zvláštní vyslanec americké vlády pro změny klimatu Todd Stern právě nerealistickým nadějím do jednání vloženým. Mezi velkými státy však podle něj nyní panuje „větší shoda, než byste si mysleli“, a vznik závazné klimatické úmluvy na konferenci v Cancúnu má „značnou podporu“.

Další informace:

The Guardian Bolivia climate change talks to give poor a voice

BBC News Bolivian villagers want compensation as glaciers melt

AFP Eco-activists mass for alternative climate summit in Bolivia

AFP US cautions for 'realistic' climate expectations

IPS News From Copenhagen to Cochabamba

Oficiální stránky Světové konference národů o klimatických změnách a právech Matky Země