Není to dar, není to náprava. Je to tunel

Jan Vaňo

Autor reaguje na polemiku Josefa Nerušila, který hájil majetkové narovnání s církvemi. Zvolené řešení může někdo vnímat jako „nápravu křivdy spáchané komunistickým režimem“. Ale můžeme je také považovat za tunel mimořádných rozměrů.

Zákon byl přijat, nastala nová epocha, a tak se z hesla „co bylo ukradeno musí být vráceno“ vyvinula nová varianta „co bylo ukradeno vráceno být nesmí“. Také pracovník Arcibiskupství pražského Josef Nerušil si (za svoji instituci?) stěžuje, že ty stovky miliard a obrovské pozemkové vlastnictví, které jsme jim vnutili, jsou danajským darem, ale přesto bychom neměli usilovat o změnu, protože by to vedlo k nevoli veřejnosti vůči jeho instituci. Pokud si to katolická církev opravdu myslí, může se zachovat tak, jak se zachovala Bratrská jednota baptistů a toho majetku se prostě vzdát. Pokud má nějaké výhrady k obludné podobě toho zákona, měla je vyjádřit před jeho schválením. Píše, že můžeme považovat zvolené řešení za „dar církvím“ nebo za „nápravu křivdy spáchané komunistickým režimem“. Ovšem, to můžeme, můžeme jej ale také považovat za tunel mimořádných rozměrů. To tehdy, pokud vidíme církve jako soukromé subjekty. Nebo za puč, pokud uvážíme jejich veřejnou povahu.

Ovšem „na potřebnosti odluky církví od státu a vyřešení financování církví se ale snad shodneme v obou případech“. Neshodneme. Každý si pod tím představí něco jiného. Ono totiž není jasné, co by odluka církví od státu měla představovat, a to je právě to podstatné. Ke klasické odluce církve od státu došlo ve Francii na počátku dvacátého století. Nevím jestli by se panu Nerušilovi líbila. Zahrnovala uzavření mnoha církevních škol, rozpuštění řádů, konec státního financování činnosti církve a v neposlední řadě zabavení církevního majetku.

To se ale nyní stát nemůže, spíše můžeme očekávat, že si církve budou nadále vybírat ze všech možností tu, která se církevním hodnostářům bude právě nejvíce hodit, chvíli to bude jeden soukromoprávní subjekt, chvíli klubko hadů jednotlivých církevních právnických osob a jindy zase katolická církev jako subjekt mezinárodního práva či stát Vatikán. A budou vyvíjet veřejně prospěšnou činnost, provozovat školy, nemocnice a kdeco, no a u toho všeho bude provoz nadále financovat ten ošklivý stát (při odluce by to nebylo možné) a církev bude dále koncentrovat moc, rozhodovat o tom, který lékař bude v nemocnici pracovat (potraty určitě kariéře prospívat nebudou) nebo která učebnice dějepisu se bude používat. Církev žádnou odluku od státu nechce, nemá při ní totiž co získat. Současný princip „co je tvoje, to je moje a co je moje, do toho ti nic není“ jí plně vyhovuje.

Pan Nerušil si z údajů ve výzkumu veřejného mínění vybírá co se mu hodí, někde lže (způsob výpočtu finanční částky opravdu není zjistitelný), někde manipuluje a někde pomlouvá. S jeho výroky lze těžko polemizovat, protože neodkazuje. „Nesporné vlastnictví majetku církvemi na základě údajů z pozemkových knih potvrzují PF UK v Praze a PF MU v Brně“ - opravdu to byly ty instituce? Nebo to byli někteří jejich pracovníci? A kteří? A kde to tvrdí? A netvrdili zase jiní pracovníci týchž univerzit zase něco jiného (zdezde)? To se nedozvíme, zato se dozvíme, že opačný názor měl nechvalně známý JUDr. Kindl, vedle kterého uvádí JUDr. Karola Hrádelu s nehoráznou poznámkou o jeho charakteru. Jako katolík by měl mít pochopení pro význam sociálních rolí, tak jako pro platnost svátosti udělované knězem žijícím ve stavu těžkého hříchu ani pro právníkovu argumentaci není důležitý jeho charakter a už vůbec ne charakter jeho klientů. Argumentovat se má ad rem, nikoli ad hominem.

Absurdní je tvrzení, že katolická církev se od politických aktivit distancuje. Pochopíme jej až když si uvědomíme, že politikou myslí pan Nerušil politiku demokratickou, zatímco jednání neveřejných komisí mu nijak nevadí.

A tak mu velmi vadí představa referenda o „narovnání“. Tvrdí, že není právně možné, což je samozřejmě nesmysl. Jiná je ovšem otázka do jaké míry je možné ukradené vrátit. Zákon č. 428/2012 Sb. převádí na vybrané církve a náboženské společnosti tři majetkové masy, naturální restituce, tzv. finanční náhradu podle § 15, což jsou obrovské částky stanovené paušálními částkami, a příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností podle § 17, což je pokračování dosavadního financování platů duchovních po dobu sedmnácti let, první tři roky v dosavadní výši, od čtvrtého roku má klesat o 5%.

O naturálních restitucích i o finanční náhradě má stát uzavřít soukromoprávní smlouvu, která má definitivně odklonit tyto prostředky z demokratického rozhodování. Tak by to vypadalo, kdyby bývalá vláda vydržela čtyři roky. Pak ale přišel románek mezi jedním konzervativním katolíkem, dvěma ženami a tajnou službou. Stihla se jenom smlouva o finanční náhradě, naturální restituce se převážně ještě nestihly.

Kdyby zůstal zákon beze změny, platili bychom na církve v příštích letech místo dosavadních 1,5 miliardy korun nikoli 2 miliardy, jak píše pan Nerušil (roční platba finanční náhrady), nýbrž asi 3,5 miliardy. Navíc by ale přišel stát ve prospěch převážně katolické církve i o výnosy z nemovitého majetku rovněž ve značné výši, které se jistě dají využít rozumněji.

Pokud by lid rozhodl proti církevním restitucím, nedošlo by k přeměně církví v dominující ekonomické subjekty. Jsou možná neomylné ve věcích víry (aby ne, když ji samy určují, i když vnitřní rozpory jsou také potvora), rozhodně ale ne při investicích, jak o tom svědčí nedávné zkušenosti ze Slovinska.

Samotným zásahem nebes se stalo, že z maléru můžeme vyklouznout jen se ztrátou půl miliardy korun ročně. Církve by si naopak polepšily. Dostávaly by po dobu třiceti let více než teď. A jak by jejich hospodářské zabezpečení vypadalo potom? To už tady většinou nebudeme. Nechme to rozhodnout ty, kterých se to bude týkat. Třeba to v té době půjde demokraticky.

    Diskuse
    September 13, 2013 v 18.50
    Otázka uzavřených smluv podepsaných Nečasem
    je řešitelná "po Kalouskovsku" (mám na mysli speciální "solární daň").
    Tedy stát dostojí Nečasovu faustovskému úpisu, avšak současně svoji podporu (či jak to nazvat) zdaní zvláštní sazbou. Podobně lze zajisté přijmout zákon, uvalující zvláštní daň z převodu nemovitostí na takzvaně restituované pozemky.
    ??
    September 13, 2013 v 18.58
    Benda i Vlk lžou takříkajíc v přímém přenosu.

    Trochu mi jako katolíkovi vadí, že obhájci "restitucí" používají přímé, snadno odhalitelné lži.

    http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/14.6.2012/

    Benda 43-45 minuta

    http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=648

    "totiž právo, které je v chartě lidských práv na prvním místě – právo na majetek, "

    A že se církevní činitel jako pověstného stébla chytá právě teď "populárních Romů", to už je opravdu politický kýč.
    JN
    September 17, 2013 v 14.47
    Opět trestuhodná neznalost věci
    Vážený pane Váňo,

    Váš názor o "tunelu mimořádných rozměrů" Vám rád ponechám - stejně bych Vám po nevymluvil, na to v sobě nosíte příliš mnoho pocitů a dojmů. Vadí mi však Vaše demagogie a značná jednostranná znalost tématu, jak vystřižených z kategorie těch, o kterých jsem psal ve Vámi kritizovaném komentáři.

    Už jenom Váš xenofobní začátek "Také pracovník Arcibiskupství pražského Josef Nerušil" (a další rádobyvtipné repliky) hovoří za mnohé. Psal byste takhle o Romech?

    Daleko horší je ale - Vážený pane aktivisto z ProAltu - Vaše trestuhodná neznalost.

    a) Francouzský model (z roku 1905) rozhodně není "klasický", jak mylně tvrdíte, ale radikální. Avšak ani u nás nikdo nechce, aby byli kněží placeni z veřejných rozpočtů, nikdo netrvá na výlučnosti náboženských sňatků, matrik, vzdělávání; katolické církvi vyhovuje koexistence. Takže potíž je opět jen a jenom majetek a způsob financování církví.

    Nerozumím, z jakého titulu by měl stát převzít majetek, který po staletí budovali věřící ve jménu církve a ve prospěch církve (ať už si o tom myslíte cokoliv). Chce-li tak stát skutečně učinit, ať si tedy vezme nejenom ty penězonosné majetky, ale i polorozpadající se kostely a další objekty v pohraničí (snad mi nechcete tvrdit, že se na milionové opravy má skládat několik desítek farníků). A ať se řádně stará a o vše - nejenom v Praze (což nyní rozhodně nečiní).

    b) Na vymezení a ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství na základě podkladů od církví a náboženských společností. Tyto podklady a metodika ocenění byly v roce 2008 kontrolovány a verifikovány renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young. Potřebné informace o způsobu ocenění a výpočtu předpokládaných částek naleznete v Materiálu k usnesení Poslanecké sněmovny č. 744 ze dne 29. 4. 2008 a dalších dokumentech. To že něco není on-line, ještě neznamená, že to neexistuje. Hledejte, tak jak se na publicistu sluší a patří. Já osobně jsem soupis církevního majetku a jeho ocenění viděl.

    Správně jste si pane Vaňo spočítal, že finanční kompenzace za zabavený a nenavrácený majetek ve výši 2 mld. po dobu třiceti let bude spolu s příspěvkem státu na provoz církví činit po první čtyři roky asi 3,5 mld. ročně. Pak příspěvek státu bude klesat sedmnáct let klesat až nulu. Dne, kdy nebudete muset platit ani halíř na církve tak přijde dřív, než si myslíte, protože církve pravděpodobně přijmou od státu místo finančního plnění dluhopisy. Státu tedy peníze zůstanou, ať si je tedy užije na něco "rozumného", třeba na nějaký opravdový tunel.

    c) Pakliže považujete Karola Hrádelu (kvůli jeho trapnému tvrzení že fotbaloví kapříci jsou skutečně kapříci), stejně jako plzeňského "akademika" Kindla za relevantní osoby k tématu, nemá cenu se bavit. To je asi stejné, jako věřit podvodníkovi z burzy ekonomické prognózy. Pavlíček - ok, ale je to jen jeden z názorů (a nutno říci, že značně menšinový), daleko více expertů je opačného názoru.

    Btw, Vaši trestuhodnou neznalost tématu dokládá odkaz na anonymní text s názvem "Právně historická expertiza Univerzity Karlovy v Praze právního postavení tzv. katolického církevního majetku v druhé polovině 19. a ve 20. století na území dnešní ČR". Víte kdo je jejím autorem? Pan Kindl s V. Mikulem! Tato analýza má navíc s pražskou univerzitou společného asi tolik, kolik Harvardské fondy s Harvardovou univerzitou. UK se od ní (jako od jediné na toto téma) jednoznačně distancovala. Proč asi?

    O církevních restitucích se debatovalo více než 20 let. Tzv. Kasalova komise došla k následujícímu usnesení:

    "Dočasná komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi souhlasí s tím, že má být církvím a náboženským společnostem vydáno a nahrazeno to, co vlastnily nebo měly vlastnit k datu 25. února 1948.“ Součástí komise byl za ČSSD: B. Sobotka, M. Hašek, R. Dolejš, V. Jandák; za KSČM: M. Bičík a V. Koníček. Jednou tedy hlasují pro, podruhé proti. Co je toho příčinou?

    Z čeho čerpáte informace o tom, co církve budou s navráceným majetkem dělat? Z předsudků založených na dění ve Slovinsku?

    Možná by Vás pane Vaňo zajímalo (neznalost), že pro církve není investiční neomylnost tím stěžejním. Naopak podporuje projekty a aktivity, na které by stát, města či různí byznysmeni neměli "prostředky". Podobných, neo-liberálně načichlých argumentů jsme za poslední léta slyšeli spoustu. Nebo je skutečně "investiční neomylnost" tím jediným, čím by se společnost měla řídit?
    ??
    September 17, 2013 v 16.27
    "Pane nejsem hoden, ale rci jen slovo"
    Připadám si strašně drzý, asi jako ten "ušmudlaný tesař" co odmlouval Sanhedrinu. Ale pokud saducei Nerušil shlédne z výšin svého postavení a osvětlí mi v čem jsou mé dvě sprosté poznámky chybné, budu se modlit za jeho duši.
    JN
    September 18, 2013 v 9.23
    Dvě poznámky
    Pane Kuchejdo,

    to že se dva katolíci dopustí nepřesného tvrzení/omylu/lži je možné. Církev není továrna na svaté a neomylné.

    U poslance je to snad jasné, ke kardinálu Vlkovi jenom upozorňuji, že je od dubna 2010 v penzi, tzn. jeho názory a vyjádření mají v současné církvi asi takovou váhu, jako nápady Václava Kaluse.