Prosadí se rozklížená pravice, levicová opozice, anebo prezident?

Jiří Dolejš

Pokud se politické strany přestanou vnitřně rozkládat a opřou se o svou sociální základnu, budou obavy z posunu k autoritářskému korporativismu a poloprezidentskému systému liché. Nejlepší by ovšem bylo sehnat 120 podpisů na předčasné volby.

Současná politická krize není ústavní krizí. Zatím jen zažíváme souběh důsledků přímé volby prezidenta a rozpadu pravicové vlády na pozadí slabého parlamentu a znejistění většiny politických stran. To, že se hrají šachy s ústavní procedurou, není zatím v rozporu s Ústavou. Jen souboj silný prezident versus slabý parlament zatím prohrávají politické strany.

Většina lidí ocenila, že Miloš Zeman rychlým jmenováním vlády Jiřího Rusnoka odstavil končící nepopulární a zdiskreditovanou vládu. Výroky, že ústavní zvyklosti jsou jen idiocie, nejsou samozřejmě šťastné. Nejde ale o to být zemanofil či zemanofob. Je třeba mít jasno jak dál, aniž bychom opustili půdu ústavnosti.

Politická podpora prvního ústavního kroku Miloše Zemana je proto zatím podmínečná, jako krok tlačící na předčasné volby. Předčasné volby si zatím přeje opozice a dosud chybí potřebných 120 hlasů. Bývalá koaliční sestava věří ve svůj ústavní pokus o vytvoření vlády, tuhle variantu ale prezident Zeman obešel. Jaké je reálné rozuzlení této situace?

Mezi možnými cestami je vedle voleb na stole také nejistý osud právě jmenované vlády Jiřího Rusnoka. O této vládě lze do hlasování o důvěře mluvit spíš jako o vládě prezidentově. Protože nebyla od začátku vyjednána s politickými stranami, ale je velmi specifickým politickým nástrojem v rukou Miloše Zemana.

To, že jsou přitom ve vládě straníci, které tam vlastní strany nevyslaly, je nezvyklé, ale není to zakázané. Fakt, že stanovy většiny politických stran považují kandidaturu na veřejnou funkci za neslučitelnou s členstvím, pokud s ní nevysloví souhlas stranický orgán, je věcí příslušných stran. Otázkou je, zda se po rozklížené pravici má ještě rozklížit i levice.

Otevřené taktizování s důvěrou pro Rusnokovu vládu či s dalšími ústavními pokusy o vytvoření vlády ještě před 17. červencem se dostává do rozporu s cílem předčasných voleb. Toto taktizování ovšem přiživuje sám prezident Zeman, když tvrdí, že by měl Rusnokův kabinet vládnout až do května 2014, a současně hrozí, že druhý pokus už dá Miroslavě Němcové. Tím vlastně říká, že jeho vláda není ani neutrálně úřednická, ale vlastně ani prozatímní. Role zachránců země jí vzhledem k omezenému mandátu také moc nesedí. A přes přítomnost některých sociálních demokratů nemůže být nazírána ani jako levicová.

Protahováním životnosti vlády bez důvěry, a tedy bez parlamentní kontroly, jen z vůle ústavně neodpovědného prezidenta bychom již opouštěli půdu ústavnosti. Význam článku 68 odst. 1 Ústavy je jasný, i když Ústava dál termíny explicitně nestanoví. Myslím, že toho si je prezident vědom, a tak do hlasování o důvěře někdy počátkem srpna zesílí politický tlak na legalizaci jeho vlády.

Pokud ovšem padne podmínka předčasných voleb požadovaná opozicí (a na ty bude už v srpnu z důvodů rizika rozpočtového provizoria relativně pozdě), nebude to jednoduché. Filosofie menšího zla (raději Rusnok než Němcová) bude působit na opozici, její hlasy však stačit nemohou. Zajímavé bude proto sledovat, jak se pojem přeběhlictví u nezařazených poslanců bude proměňovat ve státotvorný akt.

Když nebudou předčasné volby, roste šance pro subjekty jako SPOZ, kterému už dnes průzkumy dávají 7 % (možná i lidovci či ANO 2011). A před volbami také působí štěpení důvěry občanů mezi razancí prezidenta a potenciálem opozice. Inklinace prezidenta k reformě volebního systému a k duchu opoziční smlouvy jsou přitom také známy.

Klíčovým problémem se stává kvalita rozpočtu na rok 2014, protože by se bez voleb musela opírat o neslaný nemastný kompromis na půdorysu současného parlamentu. Tento rubikon tandem Rusnok - Fischer na poli veřejných financí těžko překročí a levicový návrh rozpočtu od nich snad ani nelze očekávat. Ostatně v období krizového vývoje naší ekonomiky byli nový premiér i jeho ministr financí poměrně viditelně spojeni s vládnoucí pravicí.

Zatím nevíme s čím předstoupí počátkem srpna Jiří Rusnok před poslance. Co je však reálné? Vlastně jde jen o tvar nabízeného kompromisu. Sliby o tom, jak rozpočtová politika nyní půjde naproti hospodářské obnově, budou nepochybně konfrontovány s časově i politicky omezeným mandátem vlády.

I když vize prorůstových opatření v oblasti investic do infrastruktury a vědy mohou znít sympaticky, nabízí se logická otázka na druh a rozsah takových opatření. Bez možnosti sáhnout k masivnějším injekcím do veřejných kapitálových výdajů to bude spíš nepřímá podpora soukromých investorů.

Ani podstatnější korekci daňového systému nelze od současného ministra financí očekávat. Daně jsou vrcholné politikum a jeho změny tato sněmovna není schopna. Akutnější je spíše lepší čerpání evropských fondů, kde se akumuloval obří dluh. Tomu může agilnější exekutiva napomoci.

Při avizovaném vyděračském přístupu odcházející koalice se dá zatím očekávat shoda nad rozpočtem tak leda u povodňových škod. Pokud by se nový ministr financí rozhodl pro jednání nad rozpočtem s politiky napříč celým spektrem, má to smysl, ale jen na úrovni dílčích korekcí, nikoliv posunu v rozpočtové filosofii. Tu mohou přinést jenom volby.

Pokud se dnes naříká na to, že prezident v bonapartistickém stylu vnucuje politické scéně svoji vůli, tak je to pláč nad vlastní slabostí. Přímo volený prezident není žádný monomach, má jen tendenci na sebe legálně vázat více politické moci, než jsme byli zvyklí. A rovnováha ústavních institucí záleží na jejich reálné politické síle.

Ani osvícený vůdce, ani tatíčkovský sentiment by neměl nahradit pluralitní systém politických stran. Psychologie antistranictví je živená odporem k propojování politických a ekonomických projektů. Za zády politického populismu a kriminalizace politiky se ale snadno může vkrádat podobně autoritářské vládnutí.

Akutní v dnešní ČR, myslím, není riziko černokošiláčů (ani v česky karikované podobě), couvnutí k jakési berlusconisaci ČR, lajnující demokracii z výšin moci hospodářských a mediálních kartelů, ovšem už tak vyloučené není. Váhu politických stran netvoří jenom jejich poslanci a straníci, jejich váhu určují především voliči. Pokud se politické strany přestanou vnitřně rozkládat a opřou se reálně o svoji sociální základnu, budou obavy z posunu k autoritářskému korporativismu a poloprezidentskému systému liché.

A nejjednodušeji, dejme přeci jen dohromady těch 120 podpisů na předčasné volby a období prezidentské vlády zůstane jen poučným intermezzem. Zatím to blokuje lavírování pravice, která se neřídí prohlášením svých představitelů jako Miroslava Němcová či Karel Schwarzenberg, že než vládu Jiřího Rusnoka, tak to raději předčasné volby. Pravice se přestane děsit prezidentské vlády a předseda ČSSD nebude zkoušen z toho, zda je schopen v druhém pokusu reálně sehnat svých 101 hlasů. A férově se rozhodne, zda půjdeme doprava, a nebo doleva.

    Diskuse
    July 12, 2013 v 8.39
    Je hezké, že stále platí,
    že marxisté jsou nejlepší v sociálních analýzách a má stále smysl je číst. V čem naopak selhávají jsou prognózy dalšího politického vývoje, přestože jsou jejich aktivními účastníky.

    S Jiřím Dolejšem se shodnu, ač nejsem a nebudu jeho volič, jaké je správné řešení současné politické krize. Jenže stále hledám a nenacházím odpověď, co by se muselo stát, aby se toto prosadilo?

    Na jakou politickou dohodu by levice, včetně komunistů, musela jít s alespoň jednou částí pravice, aby se prosadilo samorozpuštění Poslanecké sněmovny?

    Existuje vůbec v tuto chvíli zájem levice, aby TOP09 přeci jen příští týden přehodnotila svůj odmítavý a slabě vyargumentovaný postoj a po předčasných volbách zaujala pozici hegemona místo ODS na pravé straně politického spektra?

    Je ochoten Jiří Dolejš potvrdit, že se KSČM musí sama chopit vyjednávací iniciativy a ne čekat, jak se Sobotka s Haškem dohodnou?
    Nemají právě teď hodit soudruzi z ulice Politických věznů záchrané lano soudruhům z Lidového domu, pokud doopravdy chtějí, aby správné řešení politické krize zvítězilo?

    Hin se ukažte, marxisté :-)
    July 12, 2013 v 15.08
    M.Bílek
    mohu mluvit jen za KSČM, ale pokud jde o rozpuštění sněmovny ještě v červenci, tak nabídka byla formálně učiněna všem. Ale zajistit vítězství ducha politické legitimity nad hmotou krátkodobých zájmů nějakým zázračným způsobem asi nepůjde.
    Pokud jde o TOP 09, sama musí co nejdříve přijít na výhodnost tohoto kroku - z jejich pohledu např. překonají konkurenci v pravo, nenechají yvrůst nové strany a zbaví se současně přízraku "Zemanova vládního experimentu".
    Co by bylo po volbách, tak to nevíme, ale jistě chápete že naším zájmem je šance pro skutečně levicovou vládu a ne např. kombinace TOP09, KDU ČSL a ČSSD. Tedy TOP09 ofcielně nic víc než šance na to být mluvčím pravicové opozice. Poměrné zastoupení v orgánech sněmovny je snad samozřejmé.
    Hrát to na druhý ústavní pokus pro pravicovou 101 je asi stejně ošidné jako si myslet že Rusnok s důvěrou to sám vzdá. A nechat to rozhodnutí o přečasných volbách až na srpen znamená spadnout s návrhem státního rozpočtu na rok 2014 do rozpočtového provizoria a tudíž .státotvorných argumentů proč už to nedělat.

    P.S. chápu dilemata uvnitř ČSSD ale důvěru pro Rusnoka nezajistí ani celá opozice (ČSSD, KSČM a bártovské rezidum z VV), ale jen když někteří nezařazení přeběhlící položí inzerovanou 101 pro Němcovou a přeběhnou.
    Děkuji za odpověď. Pokud jsem to správně pochopil, tak jste v situaci, kdy se zřejmě domníváte, že nemůžete politicky prohrát, na rozdíl od ČSSD a ODS, takže vás nic nenutí vyvíjet politickou iniciativu.

    Jenže to platí jenom, pokud se stane ten zázrak a duch zvítězí nad hmotou. Výsledkem by pak bylo převzetí moci levice po předčasných volbách a v první fázi logické zrušení Topolánkova batohu a Nečasových reforem.
    V druhé fázi daňové změny v DPH a zřejmě zavedení majetkových daní , nejlépe po vzoru německém, aby bylo možné vrátit sociální výdaje na původní výši a zároveň nezvyšovat státní dluh, což skrze zvýšené úrokové míry zřejmě neumožní finanční velkokapitál.

    To je asi ten skutečný důvod, proč TOP09 obrátila a dává přednost spolu s ODS variantě hmota zvítězí nad duchem a zázraku se oba nedočkáme, protože levice v tuhle chvíli nemá dostatečnou politickou sílu na převzetí moci.

    Nebude ji mít ale ani po příštích řádných volbách, kdy se KSČM stane velmi pravděpodobně nejsilnější levicovou stranou, díky rozštěpení voličské podpory sociálních demokratů.
    Důkazy pro toto tvrzení jsou k nalezení ve volebním zákoně a v nastavení mechanismů přerozdělování voličských hlasů na poslanecké mandáty.

    Čas tedy začne po neúspěšném hlasování o rozpuštění sněmovny hrát proti levici. Naopak otevře se možnost k trvalému etablování různobarevných menšinových vlád vytvářených prezidentem v našem politickém systému.
    July 13, 2013 v 7.53
    společný cíl levice ?
    krizové scénáře se píší aby se nenaplnily - nakonec vše rozhodne volební výsledek a způsob jakým se budou sčítat mandáty. Zájmem levice jako celku je aby její jednotlivé části unesly svoji odpovědnost.
    Snažil jsem se co nejobjektivněji popsat rozvržení sil, protože nereálné a překonané sny nepomohou. A nepomůže ani bezmocná zemanofobie. Prostě prezident je významným politickým faktorem.
    Možností KSČM jsou předešvím stát pevně na levicových programových pozicích, mystet na případné spojence a hledět dopředu a ne zpět, k časům které nám dávají někdy právem a někd neprávem za vinu.
    Scénářů může být mnoho (spíš pro připomenutí tu je také vazba ˇVSSD na ODS, jak z roku 1998, taki při podpoře vlády z roku 2009). Ale tím enchci spekulovat zda třeba část ODS neuvažuje o přiklonění se k Rusnokovi či k dočasné vládě sestavované ČSSD jako tahu proti TOP09.
    Hlavně myslím že se levice nemusí nechat rozložit a že potenciál synergie v její politické práci tu může narůstat - asi ne ve stylu "ficovské intergace", ale věcné spolupráce opřené i o docela slušný volební výsledek.

    Viz červencové modely SANEP
    1) ČSSD+KSČM+SPOZ=136 mandátů
    2)ČSSD+KSČM=118mandátů
    3) menšinov vláda ČSS+SPOZ=90 mandátů
    3) ČSSD+KDU-ČSL+TOP09=115mandátů
    4) ČSSD+ODS+SPOZ=111mandátů
    Čísla mohou být pochopitleně jiná, ale přemýšlejme tedy
    co vlastně chceme - jaký může být společný, sebenaplňují cíl levice ?
    July 13, 2013 v 15.31
    podmínka sociální demokracie - předčasné volby
    Myslím, že sociální demokracie by mohla podpořit Rusnokovu vládu jedině tehdy, pokud by tato vláda i prezident Zeman se veřejně zavázali, že se na podzim uskuteční předčasné volby. Jinak nevidím důvod, proč by sociální demokracie takový podivný spletenec Zemanových příznivců a pohrobků Fischerovy vlády měla podporovat.

    Prioritou sociální demokracie jsou předčasné volby, pokud Rusnokova vláda chce vládnout do řádných voleb, tak by od sociální demokracie bylo hloupé a sebevražedné, kdyby ji podporovala, navíc v situaci, kdy se tato "vláda" podobně jako prezident Zeman tváří jako levice a levicí nejsou. Vedle Fischera a Rusnoka je tam ministr "životního prostředí", který na svou první pracovní cestu jede do Temelína a podporuje jeho výstavbu. Patrně to bude nějaký kůň ruské zájmové skupiny.
    July 13, 2013 v 20.05
    to Jiří Dolejš
    Ano, ty početní kombinace možných koalic, ať jsou metodologicky snadno zpochybnitelné, říkají jediné.
    Pro levicové strany je teď nejlepší příležitost pro konání voleb.

    Jenže je to stejné jako mít životní formu v roce, kdy Olympiáda prostě nebude. Dva Jihočeši Vojta a Karel se prostě nedokážou dohodnout. Možná se ale mýlím a váš předseda na Orlíku právě je. Pokud ne, tak si řekněme, jak to 8.8 zřejmě dopadne.

    ČSSD a Bártovci pro vládu 65, proti 42 poslanců TOP09. ODS s 50 a LIDEM s 8 poslanci se hlasování nezúčastní. Nemají důvod hlasovat proti vládě, kde mají své nominanty. Zbývají dvě opelichaná lvíčata a pět sportovců, co nevyběnou schody do třetího poschodí. Jejich příliš málo, aby mělo smysl s nimi něco vyjednávat, neboť klíčovou skupinou je 26 komunistických poslanců.

    Když zůstanou komunisté v Poslanecké sněmovně a zdrží se hlasování, vláda důvěru neodstane ( kvórum je minimálně 73) Pokud sněmovnu opustí a hlasování se, včetně Jiřího Dolejše nezúčastní, Rusnokova vláda důvěru dostane, i kdyby sedm nezařazených hlasovalo proti.

    A kde bude pak ta vzývaná jednota levice, když jedna část bude uvnitř sálu a druhá za jeho dveřmi?
    July 14, 2013 v 9.06
    ještě jednou M. Bílek
    chápu vaši obavu z rozklížené levice - i když řekněme než jednotné, tak spíš zbytečně neoslabené levice, která neztratí šanci udávat společně ton povolebním změnám.
    Ale připomenu, že v tomto parlamentu je domimantní silou pravice (v roce 2010 vznikla rpavicováváda přená o 118 mandátů).A tak jak o předčasných volbách,tak i o osudu vlády Jiřího Rusnoka rozhodne ona, i kdyby se levice rozkrájela.
    Pokdu yvdrží její většina, dojde na další ústavní pokus. Pokud yvdrží pokupě ODS a TOP09 - mají spolu 92 hlasů, tak prostě rozhodne LIDEM (8 hlasů)I kdyby couvl nezařazený Michal Doktor, tak mají společně 100 hlasůa kvórum ve sněmovně je 99 (hlasovat nemohou poslanci Pekárek a Rath)
    Pak je úplně jedno co bude dělat 8.8. opozice (ta má i s LEV21 jen 93 hlasů) - tohle je prostě před 17.7. zkouška nervů uvnitř jednotlivých bloků ve snaze ulehčit přeběhnutí LIDEM, bez kterých to prostě nejde. Ať jž dělá opozice alidé jako Kočí Škarka a další co chtějí. Hrozba že Zeman pověří M. Němcovou, která je horší Rusnoka by neměl směřovat proti 101 pro Němcovou ale vyvolat reakce opozice, která dosud trvala na předčasných volbách a ukázat přeběhlíkům, že opuštění 101 má smyls..
    Za této situace bych se raději zamyslete než nad konspiracemi
    na Orlíku, nad spekulacemi o možném zatýkání v TOP09 atp spíš na to, jakou legitimitu může mít Rusnokova vláda opřená o vstřícnost nikým nevolených LIDEM (třeba jen jejich odchodem ze sněmovny). Asi si pamatujete, že Nečasova vláda byla rozporována právě z tohoto důvodu.
    Mylsím že řešit primérně otázky jako účast straníků v Rusnokově vládě otestovala, že to není cesta, která vede k stablizaci. Ať se trápí jiní - třeba nad problémy ministra financí Fischera a pod. Pro levici by měl zůstat jako hlavní cíl úspěch ve volbách a ne v tahanicích se Zemanem, která
    zatím díky vyhnání Kalouska a dalších má pochopení části veřejnosti.
    July 14, 2013 v 12.12
    to Jiří Dolejš
    Nejsem příznivcem spikleneckých teorií, však taková „Dohoda z Orlíku“ o předčasných volbách by byla dohodou zajisté historickou a výhodnou jak pro TOP09 tak i pro KSČM. Nejenomže by překonala všechny ty dávné záležitosti táhnoucí se od Lex Schwarzenberg, odkázala by primitivní antikomunismus konečně na smetiště dějin, přinesla by však též to klíčové - zachování parlamentního systému vlády a znemožnila přechod k systému poloprezidentskému, což rozhodně není ve střednědobém ani dlouhodobém zájmu obou politických stran. Jenže, když je věta samej kondicionál, tak tímto směrem se česká politika vyvíjet nebude.

    K LIDEM a k argumentu, že tato strana neprošla volbami dvě poznámky.

    Pokud by byl tento argument zásadní, jak se neustále prezentuje, nesetkal by se prezident Zeman a paní Peake, jako s jedinou z předsedů stran dva krát v týdnu před jmenováním pana Rusnokova premiérem, pan Mlsna by nezůstal předsedou legislativní rady vlády.

    V obecnější rovině, je jedině dobře, že mandát poslance je osobní, nelze mu ho žádným způsobem odejmout. Důvodem jsou negativní zkušenosti dvou kooptací z roku 1969 a 1990. Doufám, že shodneme, že všechny ty neústavní pokusy pojistit si své poslance skrze bianco šeky a různé smlouvy do demokratického politického systému nepatří. Přeběhlictví je určitě nešvar, ale nic víc.

    A teď k tomu nejpodstatnějšímu.
    V poslanecké sněmovně žádná většina po pádu Nečasovy vlády neexistuje, ani pravicová, ani levicová. Sám dobře víte, jaké potíže měla pravice s přehlasováním senátních nebo prezidentských vet. Letos byly zákony přijímány na základě ad hoc vzniklých většin. Pokud budou přijaty doprovodné zákony k novému Občanskému zákoníku, které zřejmě nebudou vetovány levicovým Senátem a levicovým prezidentem, lze zákony v tomto volebním období možné přjímat prostou většinou.
    A toho dosáhne jedině levicová, nikoliv pravicová menšina v Poslanecké sněmovně. Tudíž, pokud nemáte žádný další protiargument dovolím si setrvat na tvrzení, že klíčovou politickou stranou, jazýčkem na vahách chcete-li do řádných parlamentních voleb bude KSČM.

    Mohu se samozřejmě mýlit a nakonec přeci jen uvidím Jiřího Dolejše 8.8 hlasovat, na půdě Poslanecké sněmovny. V tom případě má můj preferenční hlas v příštích volbách, pokud samozřejmě bude kandidovat.
    July 14, 2013 v 14.11
    korekce vaší konstrukce
    ano, koaliční většina už nějakou dobu neexistuje,pytlíkuje se to ad hoc, i když jedna většina v PS PČR existuje a to počet pravicových poslanců, bvyť nastavovaný populismem při vzniku Véček.. Ale to není to hlavní.
    Na otázku zda někdo na levici kdo může přilákat k předčasným volbám někoho zprava, no jen jako deus ex machina těžko zafungujeme. To že Zeman jedná s LIDEM když se před tím nad nimi oškliboval svědčí jen o jeho pragmatismu
    Rozpuštění sněmovny není ad hoc hlasování o nějakém zákonu - to je nebe a dudy. U běžných hlasování opravdu mohou vznikat různé hlasovací kombinace - ale tady jde o ryzí strategické politikum. Vaše přesvědčení že je to právě KSČM, která má zejm. k TOP09 takový korektní, bez vydírání, vyjednávací či přesvědčovací potenciál, se bohužel neopírá o něco věcného (že si to lze v koutku duše přát samozřejmě chápu). Takže vydržme a bu´d tuto středu a nebo za tři týdny uvidíme.

    P.S. k vaší kalkulaci pro Rusnoka pouze s podporou ČSSD a VV - jako jednotu levice máte na mysli, když byste chtěl aby KSČM naopak nehlasovala pro a nepřidala se ani k nezařazeným v obstrukci ? Neheldě že i tak nepřekonáte kvórum, ani kdyby přes 40 poslanců obstruovalo