Dánsko zažívá nezvyklou učitelskou "stávku"
Petr JedličkaDánské učitelské odbory odmítly podepsat novou kolektivní smlouvu, jež by v důsledku zvýšila pracovní zátěž padegogů. 69 tisíc učitelů tak formálně ztratilo přístup do zaměstnání. Většina škol nižších stupňů je od pondělka zavřená.
Již pět dní zažívá Dánsko nezvyklý protest zaměstnanců základních a nižších středních škol. Na 69 tisíc učitelů a dalších pedagogických pracovníků nechodí do práce; většina škol je uzavřena, nebo funguje v provizorním režimu. O klasickou stávku se ovšem nejedná — v minulých týdnech zkrachovala vyjednávání mezi učitelskými odbory (DLF) a svazem zástupců obcí (KL) o nové kolektivní smlouvě. Platnost původní smlouvy přitom vypršela už v neděli, a tak učitelé formálně ztratili přístup do zaměstnání.
Odbory v Dánsku zastupují drtivou učitelskou většinu. Základní školství je proto dnes zcela paralyzováno. Podle kodaňského Postu protest postihuje více než 566 tisíc žáků ve věku 7 až 16 let, na 20 tisíc cizinců docházejících do jazykových kurzů a 24 tisíc dětí, které navštěvují odpolední kroužky a další vzdělávací instituce.
Tito všichni přicházejí o obvyklé hodiny výuky.
„Některé školy zavedly obecné blokové vyučování pro několik ročníků dohromady (...) jinde zorganizovaly obce sportovní či zájmové kurzy. Téměř nikde se ale plnohodnotně neučí. ,Stávkující’ učitelé mezitím srocují v ulicích před školami, kde improvizovaně protestují,“ popsal situaci zpravodaj BBC ve středečním vysílání.
Jak dlouho vydrží?
Kodaňský Post připomíná, že „stávka“ skončí teprve tehdy, až bude uzavřena nová smlouva. Teoreticky tak může trvat neomezeně. Zástupci odborů uvádějí, že mohou „stávkujícím“ učitelům nahrazovat mzdu z vlastních fondů po více než dva měsíce.
Podle mínění znalců však tzv. učitelská výluka skončí dříve. Současná situace působí velké obtíže rodičům, kteří si musejí shánět hlídání či brát volno v práci. Tlak na dohodu tak vzrůstá.
Protest pak může ukončit ještě i zásah dánské vládnoucí koalice, resp. schválení zákona, jenž bude obsahovat sporné pasáže nové kolektivní smlouvy. Takový postup by ale znamenal porušení skandinávských zvyklostí, dle nichž se domlouvají na podmínkách práce nejprve odbory se zaměstnavateli. Očekává se proto, že vláda s případným zásahem ještě nějakou dobu počká.
Postata sporu
Jednání o nové kolektivní smlouvě mezi obcemi a učitelskými odbory provázela řada konfliktů, jako nejproblematičtější se ale ukázala otázka pracovní doby. Stará kolektivní smlouva stanovovala, že každý pedagogický pracovník musí povinně odučit maximálně 25 hodin týdně. Zbylý čas pracovní doby měl věnovat sebevzdělávání a přípravě na výuku.
Ředitel sice mohl požádat pedagoga o odučení určitých hodiny navíc, ten to měl ale právo odmítnout. Pokud hodiny přijal, dostal je zaplacené jako přesčasy.
Svaz zástupců obcí chtěl v nové smlouvě nahradit 25hodinový limit zásadou, že podíl hodin strávených výukou a hodin věnovaných přípravě, resp. sebevzdělávání stanoví pro každého učitele vedení jeho školy, a to dle specifických potřeb v daném roce a individuálních schopností příslušného pedagoga.
Zástupci obcí se při rozhovorech odvolávali na reformní politiku současné středolevicové vlády, která vychází z analýz klesající úrovně znalostí dánské mládeže a spatřuje řešení v prodloužení délky vyučování o dvě až tři hodiny denně. Odboráři zase poukazovali na důležitost duševní svěžesti učitele a nutnost kvalitní přípravy, na níž by nezbyl dle jejich mínění učitelům po schválení nové smlouvy čas.
Obě strany si současně stěžovaly na neochotu partnera ustoupit, dospět ke kompromisu a čelit vnějším tlakům.
Další informace:
BBC News Denmark teacher lock-out paralyses schools
The Copenhagen Post Government and entertainment industry reaping rewards of teacher lockout
The Copenhagen Post Teacher lockout leaves children at a loose end
The Copenhagen Post The teachers' conflict: What it’s all about
The Copenhagen Post It's official: Lockout to take effect April 2
Politiken.dk PM: The teachers conflict will continue
Jinak bych rád uvedl, že instrument kolektivních smluv má v severských zemích specifickou důležitost...
Objem učiva (zvláště v elektrotechnice, elektronice, v mikropočítačích, které vyučuji) však narůstá. K tranzistorům, kterými jsme končili jako žáci na průmyslovce (a to jsme ještě chodili do školy i každou druhou sobotu), přibyly integrované obvody, mikroprocesory, mikropočítače, PLC, CNC, robotika - a kdy má učitel stihnout dát solidní základy a rozvíjet ještě samostatnou práci žáků?
Vím, že příspěvek se týká více ZŠ, ale to je také náš problém, protože na SŠ přicházejí právě odtud žáci nedovzdělaní. Na VŠ mají diplomanti (humanitních oborů!) problém napsat do diplomky věty bez hrubek (a to je zase problém SŠ a toho, že nečtou).
Odbory jsou tradičně ve školství slabé.
Určitou nadějí byla státní maturita, že snad trochu narovná měřítka, ale po krátkém záchvěvu, kdy (správně) hodnotili slohy učitelé z jiných škol, se zase náročnost sníží návratem hodnocení do domovských škol žáků.
a) S týdenním penzem hodin, které má odučit učitel? Ty máme a školské odbory musí i u nás občas dost zápasit, aby udržely současný stav. Mimochodem těch dánských pětadvacet hodin je docela dost, čekal bych tak 22.
b) Dost silnou pozici odborů, aby mohly vydržet učitelskou stávku až do konce školního roku? Tak aby měla ČR tenhle problém, to bych opravdu chtěl.
Petrovi Hlávkovi
V té dánské patálii jde o počet hodin, které má týdně odučit pedagog, ne o hodinovou dotaci na žáka. Zvýšení toho prvního by kvalitě výuky nejspíš příliš neprospělo, u té později jmenované dotace máte svatou pravdu.
V jedné věci se však mýlíte, diplomanti nemají problém s tím, napsat diplomku bez gramatických chyb, oni to -- alespoň na ZČU -- prostě nedokážou.
Tak tenhle problém jsme tu už v zásadě také měli -- a hlavně se obávám, při pohledu na programotvorbu ČSSD, že ho od příštího roku zase budeme mít. Obešel bych se bez něj :-)