Deník Referendum Svět

Lotyšsko podalo oficiální žádost o vstup do eurozóny. Stalo se tak toto pondělí. Žádost bude dle mluvčího vlády Valdise Dombrovskise předána v úterý unijnímu komisaři pro měnové záležitosti Ollimu Rehnovi. Evropská komise a Evropská centrální banka se k ní pak vysloví v průběhu června.

„Nyní je to už spíše technická záležitost. Všechny podmínky jsme splnili. Očekávám, že v červnu bude věc uzavřena (...) a že už na počátku příštího roku budeme platit eurem,“ uvedl premiér Dombrovskis v jednom z únorových rozhovorů.

K přijetí do eurozóny je nutné splnit tzv. maastrichtská konvergenční kritéria. Ta stanovují maximální výši schodku veřejných rozpočtů (3 procenta HDP), maximální poměr hrubého veřejného dluhu k HDP (60 procent), maximální průměrnou míru inflace, maximální průměr dlouhodobých úrokových sazeb a podmínky stability měnového kurzu.

Lotyšsko má kurz národní měny zafixován už sedm let. Ostatní kritéria pak plní zejména v posledních letech právě dík Dombrovskisově vládě, která po příchodu krize v úsporné politice nepolevila, ale ještě jí zpřísnila. Lotyšský HDP se v reakci propadl na úroveň roku 1990 a zemi opustilo na 10 procent obyvatel; maastrichtským kritériím však Lotyšsko dostálo s malým 1,5procentním schodkem a dluhem ve výši 42 procent HDP.

Vyplatí se to?
Znalci hodnotí rozhodnutí o vstupu do eurozóny jako očekávatelné a logické – severní soused Estonsko platí eurem již od roku 2011; na jihu ležící Litva zažádá o vstup nejspíše příští rok. Dalším adeptem na rozšíření nyní 17členného spolku je blízké Polsko. Tam se v příslušné debatě zmiňuje nejčastěji rok 2017.

„(Členství v eurozóně) vnímáme jako pojistný mechanismus (...) Problémy eura se nás stejně dotýkají už dnes – 80 procent všech půjček zde čerpají firmy i domácnosti v eurech. Takto budeme moci politiku eurozóny alespoň více ovlivnit,“ cituje samotného Dombrovskise agentura AP.

Podle ekonomů má přesto krok svoje rizika – lotyšské hospodářství dnes opět roste, především ale dík zahraničním vkladům do místních bank, jež jsou pobočkami švédských a dánských matek. Jinak Lotyšsko nemá příliš co vyrábět ani vyvážet. Jihoevropská zkušenost přitom ukazuje, že zavedení eura vede v takovýchto podmínkách ke zvýšení schodku běžného účtu, tj. k posilování závislosti a vazeb na náladu finančních trhů.

Okolo 50 procent vkladů do lotyšských bank navíc přichází z Ruska, což je dle znalců příjem, jenž může velice výrazně kolísat.

Proti přijetí eura se staví nyní i lotyšská veřejnost. Podle posledních průzkumů si přeje euro jen asi třetina obyvatelstva.

Podle mluvčího Dombrovskisovy vlády pramení tyto postoje z obvyklého strachu ze zdražování či náhlé změny kurzu a po zavedení společné měny odezní. Lotyšské ministerstvo financí již zřídlo zvláštní telefonní linku, na níž se mohou občané obracet s případnými dotazy a pochybnostmi.


Další informace:
Deutsche Welle Latvia formally applies for eurozone membership
BBC News Latvia applies to enter eurozone
BNN Euro Informative hotline responds to 1 200 calls in one month
The Baltic Course Latvian PM: every reason to believe Convergence Report will be positive
The Guardian Latvia to apply for eurozone membership within weeks