Deník Referendum Domov

Jen co se na Novinkách.cz objevila zpráva, že se prezidentský kandidát Jiří Dienstbier vyslovil pro adopci dětí homosexuálními páry, rozpoutala se pod článkem homofobní diskuse, jak strašný to je počin a jak se tento kandidát na hlavu státu odepsal. Je smutné, že lidé často přistupují k různým tématům příliš emotivně a iracionálně. Hned něco přijmou, nebo odsoudí. Jaká je však realita?

Realita je taková, že v celé republice přibývají rodiny s neutěšenou sociální situací. Neví se přesně, jaké procento dětí je v rodinách (včetně těcch úplných) vystaveno psychickému a fyzickému týrání či je dokonce pohlavně zneužíváno. Do Klokánků se dostávají děti, jejichž rodiče jejich péči naprosto zanedbávají a kteří se na vývoji dětské osobností podepisují odmala tím nejhorším možným způsobem. Řada dětí končí v diagnostických ústavech, aniž pozná rodičovskou lásku. O přebírání pozitivních rodičovských vzorů nemůže být řeč. Zajímá kritiky adopce dětí homosexuálními páry situace těchto dětí?

Iracionalitu a vypjaté emoce vždy podněcuje neznalost a nevědomost. Je vědecky prokázáno, že homosexualita se nepředává výchovou. Homosexuální páry, pokud již vstoupily do registrovaného svazku, mají větší předpoklady vydržet, než je tomu u heterosexuálních párů vstupujících do manželství. Opět – koho zajímá, jaký má vliv na nezletilé dítě rozvod rodičů?

Kdo bude argumentovat, že děti u homosexuálních párů pochytí špatné sexuální návyky, měl by si uvědomit jedno: pokud je nezletilé dítě svědkem sexuálního života rodičů, není to pro něj v jeho útlém věku ničím pozitivním. Naopak: lze hovořit o ohrožení jeho mravní výchovy, a to bez ohledu na sexuální orientaci rodičů. Velmi zničujícím faktorem působícím na psychiku dítěte je pak střídání partnerů ze strany toho z rodičů, s nímž nezletilá osoba žije - v našich podmínkách je touto osobou většinou matka.

Nezaslouží si dlouhodobě deprivované děti trochu citu? Neměly by mít homosexuální páry možnost vytvořit těmto dětem klidné a bezpečné zázemí, jež je mnohem cennější, než nepodstatná sexuální orientace?

Samozřejmě, nějaká kontrola, jak se dítěti po adopci daří, být má. Uvědomme si jedno – na prvním místě mají být práva dítěte, teprve potom je důležité to ostatní. Nepřišel náhodou Jiří Dienstbier s nápadem, který minimálně stojí za celospolečenskou diskusi a který může být pro některé děti do budoucna přínosným? Zkusme se dříve ptát, než si co nejrychleji vytvoříme škatulku zarytého přesvědčení. Nejde o naše ego, jde o děti.